Průmyslová produkce vzrostla v září meziročně o 2,7 procenta a výrazně tak zvolnila tempo v porovnání s předchozím měsícem. V srpnu totiž průmysl rostl o více než 13 procent. Oproti minulému měsíci pak byla zářijová výroba po vyloučení sezónních vlivů o 1,6 procenta nižší. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

%insert_attachment[59500990] priloha.html%

"Výsledek je sice mírně pod odhady, ale po předchozím nárůstu o více než 13 procent měl průmysl nárok na korekci. Český průmysl zůstává na vzestupném trendu," říká Michal Brožka z Raiffeisenbank.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je zářijový růst jakýmsi uklidněním po extrémních prázdninových hodnotách. "Po letních měsících, které se vyznačovaly vysokou rozkolísaností statistik díky celozávodním dovoleným, se tak meziroční dynamika navrací ke svým stabilnějším hodnotám," říká Seidler.

Průmysl již tradičně táhly automobilky, jejichž výroba vzrostla o deset procent. Na celkovém růstu průmyslu měla produkce motorových vozidel podíl dvou procentních bodů. Nedařilo se naopak těžebnímu odvětví, které vykázalo meziroční propad o více než deset procent.

Podle dat ČSÚ rostla i zaměstnanost v průmyslu, která se během září zvýšila o 2,3 procenta. Ještě vyšším tempem pak rostly platy v sektoru, průměrná hrubá měsíční nominální mzda se vyšplhala na 28 497 korun. "Tuzemská průmyslová výroba, podobně jako trh práce, zkrátka naráží na své limity, dané kapacitou zahraniční i domácí poptávky a dostupností vhodné pracovní síly," komentuje situaci Lukáš Kovanda z Roklen.

Výsledky průmyslu ovlivnil i vývoj obchodní bilance. "Slabší výsledek průmyslové výroby v září koresponduje s meziročním mírným poklesem exportu a importu," říká Brožka. Vývoz během září poklesl o 1,2 procenta na 285,7 miliard korun, dovoz se snížil dokonce o více než tři procenta.

Zastavení dynamiky průmyslu ilustrují data za celé třetí čtvrtletí, kdy průmyslová výroba meziročně stoupla jen o 0,1 procenta. "Česká ekonomika se ocitá v horní části makroekonomického cyklu. V nadcházejících měsících proto lze čekat pozvolnější růst průmyslové výroby, než jaký probíhal v uplynulých letech markantního hospodářského oživení," dodává Kovanda.

Pro celý letošní rok analytici počítají s průmyslovým růstem okolo tří procent. "Celoroční výsledek odhadujeme na tři procenta, což by bylo nepatrně méně, než je námi očekávaná dynamika českého HDP pro letošní rok," říká Patrik Rožumberský z UniCredit Bank. "Průmyslu by se mělo dařit i v dalších měsících, tahounem zůstane automobilový průmysl. Limitujícím faktorem může být nedostatek pracovní síly," dodává analytik Citfin Jiří Šimek.

Stavebnictví v září zrychlilo meziroční pokles na 7,4 procenta

České stavebnictví v září zrychlilo meziroční pokles na 7,4 procenta ze srpnových 5,9 procenta. V letošním září vydaly stavební úřady meziročně méně stavebních povolení, bylo ale zahájeno o pětinu bytů více. Vzrostl i počet dokončených bytů. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

"Důvodem je propad inženýrského stavitelství o téměř pětinu především kvůli nižším kapitálovým výdajům státního rozpočtu, konkrétně výdajů na programy spolufinancované z fondů EU," říká Viktor Zeisel z Komerční banky.

Meziměsíčně byla stavební produkce očištěná od sezonních vlivů v září vyšší o 0,1 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 1,2 procenta a produkce inženýrského stavitelství byla o 17,8 procenta nižší.

Stavebních povolení vydaly úřady proti loňskému září o 4,4 procenta méně, bylo jich 7155. "Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 20,5 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 klesla o 11,5 procenta," uvedl ČSÚ.

Bytů bylo v září zahájeno meziročně o 21,2 procenta více, stavět se začalo 2521 bytů. Nárůst statistici evidují v rodinných i bytových domech, v bytových se jejich počet zvýšil o 42 procent.

Dokončených bytů bylo v září více o 3,5 procenta, celkem 2509 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl, v bytových domech klesl.

Pracovníků ve stavebnictví v září ubylo v podnicích s 50 a více zaměstnanci o 2,8 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 2,7 procenta a činila 33 881 korun.