Čtvrtá průmyslová revoluce není jen o 3D tiskárně, ale i o schopnosti firmy vybírat si technologie a integrovat je do výroby. "Většina českých strojírenských firem tohle neumí, protože mají armádní způsob řízení a zavádění změn tam má dlouhou setrvačnost," řekl Petr Knap, partner poradenské agentury společnosti EY na konferenci Práce 4.0: revoluce už začala, kde se sešli čeští manažeři a personalisté. Organizace se čtyř- nebo pětistupňovým stylem řízení budou mít podle něj v průmyslu 4.0 velmi těžkou pozici.

Potvrzuje to i jeden ze zakladatelů společnosti Elcon Jiří Holoubek. "Technologie se dají dohnat, ve většině případů si management ale význam měkkých dovedností neuvědomuje," řekl Holoubek.

Autor knihy Speed of Trust (česky vyšla jako Důvěra: jediná věc, která dokáže změnit vše) Steven M. R. Covey na konferenci uvedl, že pro fungování moderního podniku je důležitá důvěra, která má pro firmu finanční hodnotu. Pokud je malá, musí ji nahradit větší kontrola, pak ve společnosti vznikají skryté agendy a více se politikaří. Podle Coveye to ovlivňuje rychlost ve firmě i její náklady.

České firmy Průmysl 4.0 zkoušejí

České výrobní firmy čekají od Průmyslu 4.0 podle ankety EY hlavně vyšší efektivitu práce, zvýšení výroby a flexibility. Za největší problém při jeho větším rozšíření považuje 59 procent podniků paradoxně nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by dokázali spolu s roboty pracovat, používat 3D tiskárny nebo využívat takzvaná big data.

Celkem třetina českých firem se již při výrobě setkala s některými nástroji, které jsou typické pro Průmysl 4.0. Nejčastěji v integraci dat při komunikaci s obchodními partnery, s počítačovou vizualizací při vývoji prototypů nebo 3D tiskem. Analýzu big data využil jeden z podniků pro zvýšení efektivity dvou stáčecích linek, která se zvýšila o sedm procent. Škoda Auto v závodě ve Vrchlabí zase používá novou generaci kooperativních robotů, kteří se zaměstnanci spolupracují a podávají jim předměty.

Dvě třetiny českých firem chtějí do nástrojů Průmyslu 4.0 investovat, nejčastěji právě do big dat, počítačové vizualizace a kooperativních robotů. Podniky zatím nové technologie spíše zkoušejí a investovat chtějí v průměru mezi 5 a 10 procenty. Podle Petra Knapa je ochota firem investovat dobrou zprávou, její výše už méně, protože podniky potřebují spíše rychlou evoluci. Například kovový 3D tisk se vyvinul úplně od začátku za poslední tři roky a nyní výrazně ovlivňuje strojírenskou výrobu.

Téměř 60 procent firem považuje budoucí roli státu v Průmyslu 4.0 spíše za malou. Jeho význam vidí firmy ve schopnosti státu a politiků určit priority, kde chtějí průmyslový rozvoj podporovat, a následně na to dát peníze, třeba i díky lepšímu využití evropských fondů.

Jaká povolání vzniknou?

Studie univerzity v Oxfodu odhaduje, že automatizací je ohroženo až 35 procent současných pracovních pozic. "Rostou nižší a vysokopříjmové pozice, klesají naopak práce lidí se středním příjmem," dodala k celosvětovým datům Hana Púllová ze společnosti Randstad. Nová pracovní místa podle ní vznikají tam, kde se využívají informační technologie. Na ně se vážou další nové práce ve službách.

Podle Petra Knapa nemusí mít strach technicky zdatní lidé nebo pracovníci s dobrými sociálními dovednostmi. Velký boom nastane v budoucnu v péči o seniory. Významnou změnou může projít finanční sektor, kdy nainstalovaní softwaroví agenti mohou dělat faktury nebo připravovat podklady. Tím se lidem více uvolní ruce pro práci s daty.

"Změny ale budou mnohem pozvolnější, než to nyní vypadá," myslí si Knap.

Firmy budou v budoucnu hodně potřebovat lidi schopné pracovat v týmu, kteří jsou tvůrčí a otevření novým věcem. Alespoň základní dovednosti v informačních technologiích budou podle něj důležité téměř u všech prací. Důležitá bude schopnost lidí logicky myslet, aby chápali, co mají dělat, a ochota se celoživotně učit.

Nový vztah zaměstnance k firmě

Podle Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC berou stroje lidem práci už dvě stě let. Nové technologie ale vždy více míst vytvořily, což bude platit i se čtvrtou průmyslovou revolucí, kterou podobně jako většina účastníků konference považuje spíše za evoluci.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Změní se hlavně způsob práce, která se uvolní od rutiny. "Ztratí se však jistota spojená s prací a lidé se stále budou muset něco nového učit, což může být pro část lidí dost tvrdé," řekl Dombrovský k budoucímu vztahu mezi firmami a jejich zaměstnanci.

Na druhou stranu, podnikům nezbude než přijmout jako fakt, že pracovní trh potáhnou potřeby a touhy lidí, kteří budou chtít vidět smysl svojí práce. Letošní výzkum společnosti LMC o spokojenosti zaměstnanců ve firmách uvádí, že zaměstnanci považují za hlavní problém, že jim firmy nedokážou říct, co od nich chtějí, aby jejich práce měla smysl.

Za největší výhodu považují zaměstnanci pružnou pracovní dobu a možnost práce z domova. Až pětina mladých lidí touží po práci na volné noze. Kromě peněz je právě časová flexibilita to, co zaměstnanci na přístupu firmy velmi oceňují, uvádí průzkum LMC.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru