Mezi moderními výrazy, které se v poslední době často objevují při diskusi o vývoji na trhu práce, je cizokrajně znějící sousloví "gender-pay-gap". Evropská komise pod tímto názvem vymezila ukazatel, který popisuje rozdíl v průměrné mzdě či platu mezi mužem a ženou. Různé faktory, ovlivňující tuto odlišnost, přitom zůstaly skryty pod pokličkou agregovaného ukazatele. Pojďme pod ni nahlédnout.

Připomeňme na úvod, že (smluvní) mzdou jsou zaměstnanci odměňováni v takzvané mzdové sféře (dříve byla označována jako sféra podnikatelská), zatímco platem určeným dle platových tabulek jsou odměňováni ve sféře platové (dříve nepodnikatelské). Protože se konstrukce mezd a platů poměrně výrazně liší, doporučujeme při průřezových analýzách trhu práce sledovat tyto dvě sféry odděleně.

V roce 2015 průměrná úroveň mezd žen dosáhla výše 76 procent průměrné mzdy mužů, v případě platů se jednalo o 83 procent. Průměry mohou obecně být ovlivněné odlehlými pozorováními, v případě mezd a platů tato odlehlá pozorování spočívají v extrémně vysokých mzdách či platech úzké skupiny zaměstnanců. Proto je vhodné porovnat i mediány mezd a platů, které na odlehlá pozorování tak citlivé nejsou. Medián mzdy žen činil 79 procent mediánu mzdy mužů, medián platu žen byl roven 88 procentům mediánu platu mužů.

Tato čísla však rozhodně neznamenají, že průměrná žena pobírá 76 procent mzdy průměrného muže na stejné pozici, na níž oba pracují. Evropskou komisí používaný ukazatel gender-pay-gap totiž nepopisuje rozdíly v odměňování na srovnatelných pozicích. Muži a ženy sice na srovnatelných pozicích srovnatelně odměňováni nejsou, nicméně tato rozdílnost je pouze jedním z vlivů, který vstupuje do velikosti gender-pay-gap. Asi nám nepřijde divné, že pracovní pozici strojního inženýra častěji zastávají muži, zatímco na pozici pedagogických pracovníků pracují spíše ženy. A jsou-li strojní inženýři v průměru odměňováni lépe než učitelé, vstupuje i tento rozdíl do celkového rozdílu mezi průměrnou mzdou či platem mužů a žen.

V platové sféře dokonce můžeme najít specifické skupiny, v nichž jsou ženy odměňovány lépe než muži. Například ve věkové skupině do 20 let mají ženy o 18 procent vyšší průměrný plat než muži, medián platu žen je v této skupině dokonce o 31 procent vyšší. Jiným příkladem je věková skupina nad 60 let, v níž se medián platu mužů a žen téměř neliší.

Ukazatele na vysokém stupni agregace, mezi něž patří i gender-pay-gap, jsou sice na jedné straně velmi populární kvůli jednoduchosti jejich používání a interpretaci, na druhé straně bývají zrádné. Často totiž mnohé jevy skrývají pod povrchem a sledovanou skutečnost spíše mlží. To neplatí jen ve mzdové a platové statistice, ostatně právě ve zrádnosti agregace vidíme příčinu vzniku některých oblíbených statistických anekdot.

Používáme-li termín gender-pay-gap, měli bychom opatrně zacházet s jeho interpretací. Chceme-li například popsat mzdovou diskriminaci žen na trhu práce, měli bychom namísto gender-pay-gap porovnávat odměňování mužů a žen na srovnatelných pozicích, a to po očištění o rozdílnou věkovou a vzdělanostní strukturu zaměstnanců v obou srovnávaných skupinách. V opačném případě nám hrozí, že dojdeme k zavádějícím, či dokonce mylným závěrům.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru