Poprvé zavedl do českého práva povinnost zřizovat výbory pro audit zákon o auditorech z roku 2009. Stalo se tak na základě tehdejší směrnice EU o povinném auditu, která byla novelizována a v roce 2014 doplněna nařízením unie o provádění auditu subjektů veřejného zájmu. Aktuální úpravu výborů pro audit lze nalézt zejména v zákonu o auditorech, který je účinný od 1. října letošního roku.

Hlavním záměrem, který vedl ke zřízení výborů pro audit, je zvýšení nezávislosti auditora na auditované společnosti a kvality provádění vlastního auditu. Povinnost zřídit výbor pro audit mají ty společnosti, jejichž činnost a finanční situace přesahuje soukromé zájmy jejich vlastníků či věřitelů a ovlivňují i veřejné zájmy společnosti.

Definice takového "subjektu veřejného zájmu" je v zákonu o účetnictví. Jedná se o veškeré emitenty veřejně obchodovaných cenných papírů, banky, kampeličky, pojišťovny a penzijní společnosti. Nově musí zřídit výbory pro audit také obchodní společnosti s většinovou majetkovou účastí státu nebo měst a obcí.

Podstatnou změnou oproti původní podobě výborů pro audit z roku 2009 je to, že novelizovaný zákon o auditorech požaduje, aby výbor pro audit měl nejméně tři členy, přičemž většina z nich musí splňovat stanovené podmínky pro nezávislost a odbornou způsobilost.

V praxi to znamená, že minimálně dva členové výboru pro audit musí být na auditované společnosti nezávislé osoby se vzděláním a praxí v oblasti účetnictví a auditu, a to v odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí, přičemž nejméně jeden z nich musí být (nebo v minulosti byl) statutárním auditorem. Členy výboru pro audit jmenuje valná hromada na návrh statutárního orgánu a výbor pro audit si volí svého předsedu právě z řad takto nezávislých a kvalifikovaných členů výboru.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Výbory pro audit mají rozsáhlé povinnosti a pravomoci, mezi které patří výběr auditora či posuzování jeho nezávislosti, sledování procesu povinného auditu, účinnosti vnitřní kontroly i řízení rizik a postupu sestavování účetní závěrky, stejně jako právo nahlížet do veškerých záznamů společnosti, která jej zřídila. Výbor pro audit dále vyhodnocuje poskytování neauditorských činností auditorem, vyjadřuje se k výpovědi smlouvy s auditorem a posuzuje, zda má být audit předmětem přezkumu řízení kvality jiným statutárním auditorem.

S výkonem funkce člena výboru pro audit je spojena také významná odpovědnost, a proto se jedná zpravidla o funkci placenou, což představuje pro dotčené společnosti dodatečné náklady. Vzhledem k tomu, že původní podoba výborů pro audit požadovala pouze jednoho nezávislého a odborně způsobilého člena výboru pro audit, který nemusel být jeho předsedou, vyvolal požadavek nového zákona o auditorech v roce 2016 "hon" na nové členy výborů pro audit a jejich volbu za předsedy.

Jestliže počítáme s tím, že je v Česku zřízeno zhruba 250 výborů pro audit, které mají nejméně dva nezávislé a odborně způsobilé členy, jedná se zhruba o 500 výjimečných osob, a i když jedna z nich může sedět ve více výborech pro audit najednou, není takových lidí v tak malé zemi nadbytek. Je proto možné, že některý subjekt veřejného zájmu osloví i Vás…

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru