Opuštěný tovární areál brněnské Zbrojovky se promění na novou městskou čtvrť. Plán na revitalizaci obřího 22hektarového území představilo ve středu CPI čtvrtého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka. Pro developerskou společnost je to dosud největší projekt.

V místech, kde se za druhé světové války vyráběly pušky a kulomety pro německou armádu, vyrostou nové byty, kanceláře, obchody i výrobní dílny. Celá obnova brownfieldu nedaleko centra města vyjde na čtyři miliardy korun a bude probíhat na etapy až do roku 2027. 

Podobu obnovené továrny navrhlo brněnské architektonické studio A Plus, které stojí například za moderním kampusem Masarykovy univerzity.

"Respektujeme historii území. Nechceme továrnu zbourat a místo ní postavit zcela nový development, ale naopak zachovat jeho industriální charakter. Zrealizujeme unikátní projekt, který se v podobné lokalitě a rozsahu již nebude opakovat," popsal ředitel CPI Property Group Zdeněk Havelka.

Projekt na přestavbu areálu Zbrojovky přitom představila už v roce 2008 investiční skupina J&T. Pozemky v brněnských Židenicích tehdy vydražila za 700 milionů právě s CPI, které ale tehdy do projektu vstupovalo jen jako pasivní spoluinvestor.

Původní záměr počítal s demolicí bývalé továrny a výstavbou zcela nové čtvrti. Kvůli finanční krizi ale k jeho zahájení nikdy nedošlo a J&T nakonec svůj podíl v pozemcích odprodala Vítkově skupině. Ta pak několik let uvažovala, jak s nimi naložit.

Nynější plán je skromnější a pro historický areál výrazně citlivější. Developer chce zbourat jen část budov, které jsou podle statiků ve špatném stavu. Zbylé projdou rekonstrukcí a konverzí. Část sanačních prací začala už letos v létě, v dalších krocích bude následovat demolice poškozených domů a rekonstrukce šesti stávajících budov.

Podle Havelky by měl jeden z největších brněnských brownfieldů v budoucnu ožít podobně jako bývalá továrna Siemensu v Berlíně. Také tam CPI přistoupila místo demolice ke konverzi starých hal. V opravených industriálních budovách nyní sídlí Humboldtova univerzita a řada technologických start-upů.

"Přesně tímto směrem chceme jít i v případě Zbrojovky. Navázat na klasický industriální charakter stávající zástavby a zachovat genius loci dříve slavné továrny," dodal ředitel realitní části CPI.

Celkem v Nové Zbrojovce, jak budoucí městskou čtvrť pojmenovali v internetovém hlasování obyvatelé Brna, vznikne 30 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor a 40 tisíc metrů pro dílny a malé výrobny. Necelé čtyři tisíce metrů pak budou sloužit maloobchodu. Nové nákupní centrum ale developer na území neplánuje.

V místech, kde továrna sousedí s řekou Svitavou, navíc vznikne 800 nových bytů. S jejich stavbou investor začne v roce 2021. Právě počet rezidenčních prostor ale kritizuje brněnský magistrát.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Určitě ještě s CPI povedeme debatu o tom, jakým způsobem do území dostat více bytových jednotek. Plánovaný počet nám vzhledem k rozloze areálu připadá nedostatečný. Chceme, aby Nová Zbrojovka sloužila lidem i po konci pracovní doby," říká náměstek primátora pro územní rozvoj Martin Ander (Strana Zelených) s tím, že jinak se město k představenému projektu staví souhlasně.

Areál není zcela opuštěný ani dnes. Část prostor využívají drobní nájemníci. Funguje tady třeba architektonicky ceněná výrobna a showroom sklářské firmy SIO2. Menší dílny a ateliéry tady mají i živnostníci a umělci.

"Stávající nájemníci, kteří do úprav a oprav investovali své peníze, se nemusejí obávat. V novém projektu s nimi počítáme. Ostatně jsou pro nás spíše inspirací pro to, jak lze opravené industriální prostory využít," dodal Zdeněk Havelka.