Čeští chovatelé dojnic přemýšlí o výstavbě vlastní mlékárny, která by měla pomoci stabilizovat výkupní ceny mléka a vývozu. Podle předsedy mlékařského odbytového družstava Morava Oldřicha Žďárského by mohla zpracovávat až polovinu české mléčné produkce. Další možností by byla akvizice některého stávajícího podniku. Zemědělský svaz proto začal již zpracovávat studii na její výstavbu. Na úterní konferenci o odbytových družstvech a jejich roli v mléčném sektoru to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Cenu investice nechtěl odhadovat.

"V současné době zpracováváme zadání pro případovou studii proveditelnosti výstavby zpracovatelských kapacit pro čtyři největší odbytové organizace mléka v Česku," řekl v úterý Pýcha. Podle něj zároveň svaz uvažuje o spolupráci se zahraničními odbytovými organizacemi a snaží se spolupracovat s výzkumem. Například v letošním druhém čtvrtletí v Česku nákup mléka od zemědělců meziročně vzrostl o 1,1 procenta na 634,8 milionu litrů, jeho cena však klesla zhruba o pětinu.

Peníze na mlékárnu by chtěla odbytová družstva získat částečně z dotačních projektů, částečně pak příspěvkem od vlastních členů. Ti by podle předsedy měli přispívat obnosem z každého litru, jeho přesnou výši však neuvedl. Není ani jasné, ve kterém regionu by se mlékárna potenciálně stavěla. Měla by však být v lokaci s dobrou dopravní infrastrukturou.

Producenti mléka tak nadále čelí krizi kvůli nízkým výkupním cenám, protože na evropském trhu je ho přebytek. Ten vznikl mimo jiné kvůli zrušení evropských produkčních kvót, ale také ruským embargem na dovoz potravin. V srpnu začala v Česku výkupní cena mléka po více než dvou letech sice růst, když stoupla o desetník, zemědělci však stále prodávají litr mléka zhruba za 6,20 koruny, tedy dvě koruny pod výrobními náklady. Podle Pýchy je tak brzy na to, aby se mohlo začít hovořit o konci krize.

Podle něho však roste spotřebitelská cena mléčných výrobků, zemědělci si tak již mohou říci mlékárnám o větší peníze. Rovněž stát plánuje do konce roku vyplatit chovatelům v živočišné výrobě až čtyři miliardy korun.

Pýcha je přesvědčen o tom, že čeští chovatelé by se měli spojit maximálně do čtyř velkých organizací producentů, protože by se jim pak lépe vyjednávalo s mlékárnami. Zemědělci, kteří v odbytových organizacích již jsou, dostávají podle něj totiž lepší ceny. Před současnou mléčnou krizí činil rozdíl ve výkupní ceně 50 haléřů na litr, během ní se snížil na dvacetník, pak až na aktuálních 15 haléřů na litr. Jde o rozdíl mezi cenou pro zemědělce sdružené v odbytové organizace a zemědělce, kteří v ní nejsou.

Sdružování zemědělců se proto snaží podporovat i stát. "Zemědělcům v organizacích producentů zlepšíme podmínky na získání peněz z dotačních programů na rozvoj venkova," řekl na konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle něhož je následné budování zpracovatelského potenciálu důležité. Potenciál domácího trhu je nevyužitý. Do Česka se dováží výrobky, které by mohli Češi sami vyrábět. Znamená to nevytvoření 40 000 pracovních míst v prvovýrobě a zpracování, stát by mohl na daních a dalších odvodech z nich získat až čtyři miliardy korun ročně, dodal.

Největšími mlékárnami v Česku jsou v současné době Madeta, Pragolaktos, mlékárny Kunín, Olma nebo Hlinsko.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru