Švédská vláda chce bojovat se zbytečným vyhazováním pomocí daňových úlev u oprav rozbitých věcí. Zároveň hodlá zvýšit daně u těžko recyklovatelného zboží, jako jsou počítače nebo ledničky. Věří, že plánované novinky budou motivovat spotřebitele, aby si místo nákupu nových produktů nechali opravit staré. V Česku se zatím žádné podobné opatření nechystá.

Vládní koalice Sociálních demokratů a Zelených předložila švédskému parlamentu návrh na snížení DPH z 25 na 12 procent na opravy oblečení, bot či kol. Spolu s ním představila i plán, který by Švédům umožnil odečíst si od daně z příjmu až polovinu nákladů na opravy větších spotřebičů, jako jsou ledničky, trouby, myčky či pračky.

"Ze strany švédských občanů vidíme stále větší zájem o udržitelnou spotřebu a touto cestou jim to chceme ulehčit," řekl serveru BBC švédský ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky Per Bolund. Odhaduje, že nižší DPH by mohlo například u opravy za 400 švédských korun (v přepočtu asi 1100 českých korun) snížit cenu o 50 švédských korun (zhruba 140 českých korun).

Uprchlíci jako "hodinoví manželé"

Bolund doufá, že daňové zvýhodnění zároveň přispěje k nastartování opravárenského byznysu a k vytvoření nových pracovních míst, především pro imigranty s nižším vzděláním. "Řada lidí, kteří přichází do Švédska, má ze svých domovin zkušenosti s opravami spotřebičů. Díky tomu by se mohli uplatnit na švédském pracovním trhu, který jinak trpí nedostatkem míst pro méně kvalifikované uchazeče," podotýká Bolund.

Vláda zároveň plánuje zavedení nové "chemické daně" na bílé zboží a počítače ve snaze kompenzovat náklady na zpracování materiálů, které jsou obtížně recyklovatelné. Zmíněné kroky jsou součástí vládní strategie na omezení emisí oxidu uhličitého. Švédsku se sice od roku 1990 podařilo snížit celkovou produkci emisí skleníkových plynů o 23 procent, nicméně emise navázané na produkci spotřebního zboží neustále rostou.

Plánovaná opatření jsou součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2017, o kterém bude v prosinci hlasovat švédský parlament. Pokud návrh projde, změny začnou platit na začátku příštího roku. Náklady na snížení DPH se podle odhadů vlády ročně vyšplhají na 270 milionů švédských korun (v přepočtu asi 760 milionů českých korun) a na náhrady výdajů za opravy bílého zboží na 190 milionů švédských korun (zhruba 535 milionů českých korun).

V módě je sdílená ekonomika a "hnutí kutilů"

Podle Bolunda jdou vládní opatření ruku v ruce s mezinárodními trendy v oblasti snižování spotřeby, jako je sdílená ekonomika či takzvané "hnutí kutilů", což je nová obdoba DIY kultury propojená s moderními technologiemi, jako je třeba 3D tisk.

Podobné myšlenky se rozšířily i do Česka. Loni zde například vznikl komunitní web Opravárna, který spojuje ty, kteří mají doma rozbité předměty, s lidmi, kteří jim umí vdechnout nový život. Jeho zakladatelé Pavel Latoň a Jan Charvát tak bojují se spotřební kulturou, která láká zákazníky na levné zboží, které se rychle rozbije a nutí je neustále kupovat nové.

Podle Jakuba Vintrlíka z ministerstva financí je nicméně situace v Česku o něco lepší než ve Švédsku a lidé jsou tady více zvyklí rozbité věci spravovat. "Může to být dáno tím, že české domácnosti jsou oproti těm švédským výrazně chudší a že spotřebiče v Česku mají vyšší průměrný věk oproti těm ve Švédsku a je potřeba je více opravovat, aby se udržely v chodu. Tyto opravy jsou přitom v tuzemsku často součástí šedé ekonomiky," popisuje Vintrlík.

I z toho důvodu se zatím v Česku žádná daňová zvýhodnění na opravy výrobků neplánují, a to i přesto, že evropská směrnice o DPH umožňuje uplatnit nižší sazbu daně u drobných oprav jízdních kol, obuvi a koženého zboží, oděvu a bytového textilu. V Česku by tak mohla být sazba DPH na opravy o šest procent nižší, ale momentálně se tato možnost nevyužívá.

"Vzhledem k dostupnosti nových bot či oděvů na trhu je otázkou, zda sazba nižší o šest procent může vést k tomu, že si lidé budou více nechávat věci spravovat. Oprava může být nákladná a živnostníci nabízející opravy nemusí nutně být ani plátcem DPH, jelikož poptávka po opravě starých věcí není velká. Rozdíl mezi cenou nového zboží a opravou by tak pravděpodobně musel být vyšší, než jakého je možné dosáhnout snížením DPH o šest procent," uzavírá Vintrlík.

Související