Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Na jedné straně sporu stojí podle něj ČSSD a odboráři, na straně druhé koaliční partneři a zaměstnavatelé. Sněmovna minulou středu novelu zákoníku práce, podle které měli zaměstnanci dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci, těsně zamítla. Zasedání tripartity se zúčastnil i prezident Miloš Zeman, který navrhoval zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů.

Zaměstnavatelé návrhy na rušení karenční doby odmítají. Důvodem jejich odmítavého stanoviska je očekávaný růst dočasné pracovní neschopnosti, zvýšení přesčasové práce zaměstnanců na udržení výrobní kapacity a zvýšení celkových nákladů firem, které by podle nich stálo až pět miliard korun.

Podle Svazu průmyslu nejsou dosud rovněž vytvořeny podmínky, které by zabránily zneužívání čerpání náhrady mzdy z důvodu pracovní neschopnosti, například elektronické neschopenky. Zaměstnavatelé jsou ale ochotni jednat o opatřeních na zvýšení nemocenské, respektive o kompenzaci ztráty příjmu při delší pracovní neschopnosti.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že odbory budou zrušení karenční doby či zavedení takzvaných sick days nadále prosazovat. "Nemocný zaměstnanec může udělat obrovské škody, navíc přecházení nemoci má vliv na jeho dlouhodobé zdraví," dodal. Firmy podle něho na zrušení karenční doby již vydělaly dvacet miliard Kč, takže zdroje mají.

Zeman odmítl miliardy na soláry

Prezident Miloš Zeman na zasedání tripartity navrhl zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Zaměstnavatelé výzvu prezidenta na omezení podpory odmítli. Prezident kritizuje dotace pro takzvanou zelenou energii dlouhodobě, naposledy se proti ním vymezil po srpnové schůzce s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Na podporu obnovitelných zdrojů jde ročně v Česku více než 40 miliard korun.

V loňském roce odmítal ERÚ řadu měsíců podporu většině obnovitelných zdrojů pro letošní rok vypsat. Argumentoval chybějícím schválením Evropské komise (EK). Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. S postupem úřadu tehdy vedle výrobců ostře nesouhlasil také Mládek. V pondělí uvedl, že i on by příspěvky rád zrušil. "Bohužel závazky platit vznikly před rokem 2010 a ručí za ně stát," podotkl ministr.

Postoj Zemana v pondělí naopak odmítl Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Neobhajujeme nekalý solární byznys, ale špatně nastavený systém z minulosti nesmí být přenášen na průmysl. Bez podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bychom však podsekli jeho konkurenceschopnost. Již několik let hledáme, jak situaci vyřešit co nejlépe, proto dotace na OZE podporujeme," uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.

Hospodářská komora ČR zastává názor, že zastavení podpory obnovitelným zdrojům energie pro příští rok může ohrozit plnění evropských závazků, přinést hospodářské škody včetně ohrožení řady pracovních míst a zvýšit ceny pro spotřebitele tepla."Je nutné vzít v potaz, že jakékoliv narušení současných očekávání investorů často dlouhodobě negativně ovlivňuje ochotu soukromého sektoru financovat investice v energetice. To může ve finále poškodit pověst České republiky jako stabilní země s předvídatelným podnikatelským prostředím i při vědomí, že použitá procedura nebyla perfektní," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

U výplaty podpory OZE pro příští rok bude záležet na tom, zda EK vydá potvrzení pro takzvané staré obnovitelné zdroje, které byly uvedeny do provozu v letech 2006 až 2012. Mládek v srpnu uvedl, že EK si je vědoma potřeby Česka mít rozhodnutí do konce září. Vitásková totiž už dříve uvedla, že ERÚ podporu OZE pro příští rok vypíše pouze v případě, že zdroje budou schválení mít. Cenové rozhodnutí úřad plánuje vydat právě do konce září. Již v srpnu EK schválila České republice dva programy na podporu výroby elektřiny z vodní energie a produkce tepla z bioplynu.

Výplatu podpory obnovitelných zdrojů energie provádí v Česku od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli samotní distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun vyplacené v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu OZE od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno již více než 205 miliard korun.

Zeman na zasedání tripartity podpořil návrh státního rozpočtu pro příští rok. Podporu chce návrhu vyslovit i na příštím jednání kabinetu a uvažuje i o návštěvě Sněmovny při projednávání rozpočtu.

V aktuálním návrhu rozpočtu ministerstvo financí ve srovnání s červnem snížilo celkové výdaje a příjmy, a to o 15,4 miliardy korun. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun.

Řidiči autobusů dál v nejistotě

Sobotka po zasedání sociálních partnerů uvedl, že o náklady na zvýšení platů řidičů autobusů by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Premiér počítá s rychlým jednáním s Asociací krajů.

Podle vyjádření šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) z minulého týdne dosáhne částka víc než miliardu korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním na sociálních sítích uvedl, že zvýšení platů řidičů podporuje, ale z peněz krajů.

Tripartita dnes podle Sobotky potvrdila dohodu z minulého týdne. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) proto připraví příslušný návrh nařízení vlády v říjnu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru