Zvyšte mzdy pro rok 2017 o pět až pět a půl procenta, vyzval odboráře z firem předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

"Česká ekonomika na to má. Samozřejmě že některé firmy na tom jsou hůře a jiné lépe, vždy postupujeme individuálně," uvedl. Česko je podle něj odtokovou ekonomikou, do zahraničí odcházejí dividendy v obrovském množství.

Odboráři se poradí, jak dál tlačit na mzdy. Do Prahy jich na setkání míří několik set - čtěte ZDE

Pod heslem Konec levné práce se ve středu odboráři znovu sešli na "manifestačním mítinku". Stejně jako před rokem svolala ČMKOS přes tisíc lidí do libeňské Areny Sparta. Podobně jako loni nejde o demonstraci v ulicích, ale spíše motivační školení, jak při kolektivním vyjednávání zatlačit na zvýšení mezd.

Kampaň pod heslem "Konec levné práce" odboráři oficiálně spustili právě před rokem. Během roku spustili i dílčí kampaně zaměřené na učitele nebo řidiče. Středula dnes přidal i heslo "Konec laciných herců".

Podle posledních čísel Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku za letošní první pololetí meziročně o 1074 korun na 26 898 korun. Rostla tak o 4,2 procenta, po odečtení inflace o 3,8 procenta.

Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky. "Spotřeba domácností totiž představuje více než polovinu hrubého domácího produktu, a má-li růst, pak si lze sotva představit, že by se zvyšoval jen růstem investic a exportu," zdůrazňuje.

Zaměstnavatelské svazy se samotným růstem mezd problém nemají a shodují se, že když se ekonomice daří, tak je firmy v drtivé většině zvyšují. "V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet i nadále.Tento růst může mít i vyšší tempo než uvažované zvýšení minimální mzdy," řekla v srpnu analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Upozorňuje však, že o navýšení má rozhodovat především zaměstnavatel. "Zná svoji firmu nejlépe a musí posoudit, kdy má možnosti a kdy je připraven mzdy zvýšit. Vnější zásahy v této oblasti nejsou potřebné," podotýká Kubelková.

V době růstu jsou přitom pro firmu i jiné priority než jen růst mezd – jde obecně o investice do budoucnosti. "Měly by také investovat do techniky, technologií, starat se o svůj majetek, pečovat o vzdělanost zaměstnanců a dodržovat sociální program podepsaný v kolektivní smlouvě," míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc? Chceme víc

Vláda Bohuslava Sobotky už dvakrát výrazně zvýšila minimální mzdu, v září projedná třetí zvýšení – od ledna by měla růst o dosud rekordních 1100 korun na 11 tisíc. Má jít o kompromis mezi požadavky odborářů, kteří chtějí alespoň 11 500 korun, a zaměstnavatelů, pro něž je přijatelná hranice 10 600 korun. Vláda také zvýšila platy učitelům, ve zdravotnictví nebo státním zaměstnancům, jako jsou policisté a hasiči, nejnověji chystá speciální zvýšení takzvané zaručené mzdy pro řidiče autobusů.

"Určitě ještě navrhnu zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). A to přesto, že vládní slib − dostat se na 40 procent průměrné mzdy − bude po zvýšení na 11 000 korun nejspíš naplněn. Konkrétní částka, kterou zkusí prosadit, podle ní závisí na skutečném růstu mezd.

"Pokud by vláda prosadila růst mezd na 11 tisíc, viděl bych jako reálné, že některé provozy skončí, protože nebudou schopné vyšší mzdy platit," upozorňuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Toho se bojí i Hospodářská komora. Podle ředitele jejího odboru legislativy, práva a analýz Ladislava Minčiče hrozí, že některé firmy, aby odvrátily krach, budou propouštět. "A zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno," uvedl Minčič.

Středula ale tyto argumenty odmítá a upozorňuje na to, že třeba i na sousedním Slovensku je minimální mzda vyšší, momentálně o 40 eur, a firmy nepropouštějí ani nekrachují. Podle Středuly by čistá minimální mzda měla být výrazně nad hranicí chudoby, která loni byla na 10 240 korunách. "Teprve potom může platit, že minimální mzda motivuje k práci," dodal Středula.

Hlas odborů slábne

Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2012 ukazují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v Evropské unii, pokud jde o členství v odborech. Zatímco v severských státech jsou zapojeny dvě třetiny pracovníků, v Rakousku 27,4 procenta a v Německu 17,9 procenta, v Česku jen 13,4 procenta. Počet členů sice klesá ve většině států s výjimkou Španělska, Belgie a Itálie, nicméně v Česku jich za posledních deset let ubyla dokonce polovina.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Jen největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), zaznamenala za posledních dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisíc členů v roce 2005 až na loňských zhruba 300 tisíc členů.  Středula se sice dnes pochlubil, že odborům za poslední rok přibylo 13 152 nových členů, když vzniklo 105 organizací. Je to poprvé, kdy nedošlo k meziročnímu poklesu, dodala mluvčí Jana Kašparová.

Středula se na středečním shromáždění zaměřil také na požadavky odborů týkající se změn v zákoníku práce. Zopakoval, že chtějí obnovit proplácení prvních tří dnů nemoci nebo prodloužit zákonný nárok na dovolenou z nynějších čtyř na pět týdnů i v soukromém sektoru.

"Dále požadujeme spolurozhodování odborů o agenturním zaměstnávání. Usilujeme o účinné potírání nelegální práce i švarcsystému," uvedl mimo jiné šéf ČMKOS. Zmínil také prevenci pracovních úrazů nebo nerovné odměňování mužů a žen.

Odboráři chystají nátlakové akce za vyšší mzdy. Je ještě v Česku prostor pro jejich zvyšování?

Edvard Outrata
Edvard Outrata
státní úředník ve výslužbě
Nějaký prostor pro růst mezd asi existuje. Hlavně však musíme pracovat na struktuře naší ekonomiky tak, abychom zvyšovali podíl práce s vyšší přidanou...
Ivan Štampach
Ivan Štampach
religionista
Máme slabé odbory a proto je vyjednávací pozice pracovníků slabší než pozice zaměstnavatelů. Je nutné, aby mzda přesáhla cenu pouhé obnovy pracovní síly...
Radomír Jáč
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE
Určitě jsou firmy, jež si mohou dovolit i výraznější nárůst mezd, jinde však situace neumožní ani těch 5 procent. Zvýšení mezd o x-% „en bloc“ nevnímám...

Související