Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.

Z národního parku žijeme, říkají šumavští podnikatelé. O cenné "ticho" nechtějí přijít - čtěte ZDE

V rezoluci se uvádí, že má-li Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí Česká republika zajistit minimálně dvě podmínky. Rozloha takzvaného bezzásahového území musí být neprodleně zvětšena na 30 procent plochy národního parku a dále má být vytvořen v souladu s vědeckými doporučeními závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy národního parku do roku 2030.

Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

"V úterý vyjádřili členové IUCN z celého světa zcela zřetelně znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku," komentoval přijetí rezoluce Vance Martin, který je předsedou expertní skupiny IUCN a šéfem mezinárodní organizace WILD Foundation. Podle něj kongres vyjádřil přání, aby na Šumavě byla zachována "vysoká úroveň ochrany přírody, a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne".

"Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území," uvedl k přijetí rezoluce Kindlmann. "Těch pár regionálních politiků, co si z plánů na její otevření developerům (a následkem toho zničení její divoké přírody) udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu," řekl Kindlmann.

Rezoluci vítá například Hnutí Duha. "Správa NP musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy," uvedl expert na ochranu přírody a lesů Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území šumavského parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém. Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného park projednává nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch o 22 procent. "Cílíme tak k tomu, aby po roce 2030 bylo možné mít více než 50 procent rozlohy parku, kde budou bez omezení probíhat pouze přírodní procesy," uvedl Hubený.

Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. Národní park Šumava má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.

Související