Do penze v 65 letech. Vláda se shodla na zastropování odchodu do důchodu

Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL potvrdila koaliční dohodu z minulého týdne a shodla se na věkovém stropu 65 let pro odchod do důchodu. Změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965.

Návrh ČSSD v minulém týdnu podpořila KDU-ČSL a nakonec s ním souhlasilo i hnutí ANO, které jej dosud odmítalo jako populistický. Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že jeho hnutí se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři. Novelu nyní projedná parlament, v němž má ale koalice většinu.

Dosavadní mechanismus počítá s tím, že nyní narozené děti by měly jít do důchodu až v 73,5 roku věku. Neomezený růst důchodového věku prosadil před pěti lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

ANO si podle svého místopředsedy Jaroslava Faltýnka prosadilo, že do konce září Babiš jako ministr financí s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) dojednají návrh, kdy by fyzicky náročné profese typu zdravotní sestry, řidiči nebo hasiči měly nárok na předčasný odchod do penze.

Babiš byl proti

Dohoda následuje poté, co ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) letos dvakrát neuspěla s návrhem stanovit alespoň dočasný strop v 65 letech. A překvapivě pak ani s kompromisní variantou odchodu v 67 letech, která měla vyjít vstříc Babišovi po jeho předchozích připomínkách.

Na stranu ČSSD se v minulém týdnu poprvé přímo postavili lidovci. "Dodržujeme dohody z koaliční smlouvy," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podpoří tak návrh Marksové ohledně 65 let s tím, že by se strop každých pět let aktualizoval.

"Pokud dvě koaliční strany říkají 65, tak se tomu samozřejmě přizpůsobíme," reagoval pak Babiš. I nadále však trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se volbami.

"Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím nižší bude zastropování, tím méně peněz bude na důchody," poznamenal Babiš. Podle něj by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.

V Evropě jsme výjimkou, říká Marksová

"Česká republika je jednou z mála zemí, která teď nemá hranici odchodu do důchodu," zdůrazňuje Marksová. "V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší," dodává.

Hranice 65 let je podle Marksové přiměřená. "Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek," tvrdí. Řídí se také doporučením důchodové komise, aby očekávaná doba strávená v důchodu dosahovala čtvrtiny celkové délky života.

"Pro některé profese je i tato hranice příliš vysoká. Návrh, který zohlednění náročnost vybraných profesí, připravujeme. Po šedesátém roce věku totiž prudce stoupá invalidita a zaměstnavatelé už dnes nechtějí zaměstnávat lidi nad 55,“ uvedla dnes Marksová.

Na Babiše tlačil také šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Hnutí ANO podle něj nerespektuje koaliční smlouvu, ale dokonce ani vlastní předvolební program z roku 2013. "Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití. (...) V současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk nemá," uvádělo v něm hnutí ANO.

Babiš změnu odmítá hlavně z rozpočtových důvodů. Podle něj jde také o vábničku ČSSD před říjnovými krajskými a senátními volbami. "Prioritně bychom měli řešit výši důchodů, které máme nízké a řada důchodců má kvůli jejich výši existenční problémy," říká Babiš.

Změna až od roku 2030

Podle Babiše je předčasné a nelogické řešit už nyní změnu, která by se projevila nejdříve v roce 2030. Do té doby se vymění ještě pět nebo šest vlád. A současně pokračuje postupné zvyšování důchodového věku podle dosavadních pravidel – v 65 letech se začne chodit do penze právě až v roce 2030 (půjde o lidi narozené v roce 1965).

Ze stejného důvodu zatím zůstávali stranou sporu i lidovci, nejmenší koaliční strana. Problém se podle nich nyní přeceňuje a je předčasné jej řešit už nyní, když to budoucí vlády mohou ještě několikrát změnit. Naznačovali také, že jde o snahu ČSSD toto téma politicky využít.

Marksová kromě jiného argumentuje tím, že neexistenci pevně stanovené hranice vnímá veřejnost špatně. Podle ministerstva financí se tak ale veřejnost dívá i na daně, přesto není možné je zrušit. Kvůli zastropování by se navíc mohl zhoršit i stav veřejných rozpočtů, varuje ministerstvo financí. Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.

Právě kvůli budoucí udržitelnosti systému se v tuzemsku už dlouho mluví o potřebě důchodové reformy, jejíž vlastní verzi prosadila Nečasova vláda. Současná koalice ji naopak postupně opět zmírňuje, když po zrušení druhého pilíře nyní zvažuje omezit i růst důchodového věku. Marksová připomíná, že dopady změn by se ve státním rozpočtu projevily nejdříve za 14 let.

Babiš je nicméně pro úlevy pro některé profese. "Budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchod do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici," uvedl. Důležité je, aby se na výši jejich důchodů podíleli také zaměstnavatelé, dodal.

Jen pětiletá jistota

I když věkový strop ještě před volbami projde a žádná z dalších vlád by jej už nezvýšila, šlo by jen o pětiletou jistotu. Má být totiž dočasný a pohyblivý – zřejmě pouze směrem vzhůru. Předpokládá se, že věk dožití i nadále poroste – a právě od něj se "nárok" na čtvrtinu života v důchodu počítá.

K růstu by nedocházelo automaticky. Každých pět let by se věk odchodu do penze měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití. Analýzu by vypracoval statistický úřad. Ministerstvo práce by pak muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu zákona. O navržených úpravách by pak vždy hlasoval parlament.

Novela, kterou nyní schválila vláda, počítá s tím, že v roce 2019 vznikne zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Když se ukáže, že by měli žít v důchodu víc než čtvrtinu života, rozhodnou budoucí politici o úpravě stropu.

Podle ministerského materiálu pro jednání vlády do té doby nelze předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života. Zpráva tak pravděpodobně ukáže, že důchodový věk pro dosažení v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu by měl být u narozených v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku.