Úniky daně z přidané hodnoty, zejména takzvané karuselové obchody, se netýkají jen firem a obchodníků s fyzickým zbožím. Ministerstvo financí uvádí, že se podobných praktik dopouštějí i poskytovatelé elektronických služeb. Chce pro ně zavést daňovou povinnost reverse charge, kdy daň odvádí koncový kupec zboží nebo služby.

"Návrh reaguje na zjištění, že při poskytování některých služeb elektronických komunikací byly zjištěny daňové úniky. Z tohoto důvodu se navrhuje rozšířit režim přenesení daňové povinnosti na poskytnutí služby elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb," stojí v návrhu, který hodlá ministr financí Andrej Babiš předložit na středečním jednání vlády.

V praxi reverse charge neboli přenesení daňové povinnosti znamená, že zboží nebo službu při zahraničním obchodování nezdaňuje dodavatel nebo poskytovatel, jak je obvyklé, ale až koncový odběratel. Tím se znemožní podvody s DPH prostřednictvím nastrčených třetích firem coby zprostředkovatelů obchodu, které daň neodvádějí, ale jejich odběratelé si uplatňují nárok na její odpočet.

Ministerstvo financí už ze stejného důvodu letos v lednu zavedlo přenesenou daňovou povinnost například na dodávky zemního plynu nebo elektřiny. Předseda nejmenší koaliční strany uvedl, že u něj Babišův návrh získá podporu. "Ministerstvo financí má nástroje a kompetenci ke sledování daňových úniků, a pokud plánuje reverse-charge na elektronické služby, jistě k to má podloženo čísly. Boj proti korupci v daňové oblasti plně podporujeme," řekl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Podle bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství a současného daňového experta ve společnosti Apogeo Jiřího Žežulky jsou u nás zatím podobné podvody ojedinělé, a jedná se proto především o preventivní opatření. "Pokud se zavede reverse charge v okolních zemích, tak se tyto praktiky přesouvají do zemí, kde tato daňová povinnost ještě není, tomu je třeba předem zabránit," uvedl Žežulka.

To potvrzuje i tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. "Do tuzemska se přesouvají aktivity organizované skupiny v oblasti telekomunikačních služeb a osoby zapojené do podvodů, které svou činnost vyvíjely na Slovensku. Prvotním cílem je tak eliminovat další komoditu, která je již aktuálně předmětem podvodných aktivit," uvedla.

Žežulka popsal, jak se podobné podvody praktikují. Například když si dva telefonní operátoři fiktivně prodají balík datových služeb. "Přeprodají si ho přes nastrčenou firmu, která neodvede DPH.  Následně však daň vyúčtuje druhému operátorovi, který si uplatní její odpočet. Stát tak žádnou DPH nezíská," uvedl Žežulka.

Podobně se dá "obchodovat" i s pronájmem takzvaného cloudového úložiště nebo datovým připojením. Takové podvody se však těžko prokazují. "Když se stěhoval šrot nebo obilí přes různé státy, tak se dalo vždy něco dosledovat, třeba pomocí kamer. U elektronických služeb nic takového dohledat nelze," dodal Žežulka. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru