Vzácné kovy pro výrobu medailí na příští olympiádě v Tokiu  by mohly pocházet z "městského dolu" použité elektroniky. K taru wo shiru, japonské zásadě, která v podstatě říká "co už máš, je vše co potřebuješ", se hlásí oficiální plán pro udržitelnost olympijských her. Na tom se podílela olympijská komise, tokijští úředníci, japonské ministerstvo životního prostředí a zástupci soukromých společností zabývajících se zpracováním a recyklací vzácných kovů.

Podle serveru Nikkei lze z elektroniky, které se lidé v Japonsku zbaví za jediný rok, získat 143 kg zlata, 1566 kg stříbra a 1112 tun mědi, která je hlavní složkou bronzu. Pro srovnání, během londýnské olympiády v roce 2012 bylo použito 9,6 kg zlata, 1210 kg stříbra a 700 kg mědi.

Zvykem bývá, že pořádající zemi věnují kovy pro výrobu olympijských medailí těžební společnosti, píše Nikkei. Jenže Japonsko není příliš bohaté na rudy vzácných kovů, zatímco tamní trh s elektronikou je obrovský. Ve starých zařízeních se v zemi nachází asi pětina veškerého světového zlata a stříbra.

Z tuny zlaté rudy je navíc možné získat asi jenom pět gramů čistého zlata. Z tuny starých mobilních telefonů je to až 150 gramů, cituje Reuters studii, kterou si nechala zpracovat společnost zabývající se recyklací Yokohama Metal.

Celý plán by však mohl selhat na organizaci. V Japonsku existuje zákon o recyklaci drobné elektroniky již od roku 2013, nefunguje ale systém na její sběr, který mají na starosti místní úřady. Každoročně se vybere méně než šestina veškeré vyhozené elektroniky. "Měl by se do toho pustit soukromý sektor," argumentuje Takeshi Kuroda, obchodník s použitou elektronikou, pro server Nikkei.

O ekologický přístup se snažila i nedávno ukončená olympiáda v Riu de Janeiru, píše server Forbes. Třicet procent použitého zlata a čtyřicet procent mědi pocházelo z recyklovaných zdrojů. Stuhy, na kterých byly ceny zavěšeny, byly vyrobeny z použitých PET lahví.

Celozlaté medaile byly podle Forbesu udělovány nejlepším sportovcům naposledy v roce 1922, dnes jsou ze směsí různých kovů. Například každá z 812 zlatých medailí, které si olympionici přivezli z Brazílie, obsahovala ve skutečnosti jen 6 gramů zlata, zbytek tvořilo stříbro.

Rozhodnutí o tom, že šetrný přístup k životnímu prostředí by měl být jednou z klíčových součástí ducha her, padlo na dvanáctém olympijském kongresu v Paříži v roce 1994.