Stárnutí populace je fenoménem, který se týká především vyspělých zemí světa. Velmi rychle roste podíl osob ve vyšším věku, prodlužuje se délka života, porodnost je velmi nízká a nedosahuje úrovně potřebné pro prostou reprodukci. Do budoucna lze předpokládat, že se podíl starších a velmi starých osob bude i nadále zvyšovat. Populace bude demograficky stárnout.

Věkové složení obyvatelstva je závislé na tom, jaká je porodnost, úmrtnost a migrace. Zásadně ovlivní věkovou strukturu především to, jak silné či slabé jsou ročníky narozených. Velikost minulých ročníků narozených nelze zpětně ovlivnit, v malé míře to bude v budoucnu možné pouze imigrací.

Česká republika má nevyrovnanou, rozkolísanou věkovou strukturu, což s sebou přináší nerovnoměrné nároky na všechna odvětví související s lidmi, především na zdravotnictví, školství, zaměstnanost, sociální služby aj.

V populaci je více osob starších 65 let než osob do 15 let. V současné době je podíl osob do 15 let 14,7 procenta a podle střední va­rianty prognózy Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude tento podíl postupně klesat do roku 2100 na 11,3 procenta. Podíl osob 65+ se zvýší ze současných 16,2 procenta na 32,2 procenta. Relativní zastoupení seniorů se zvýší již do roku 2050 na třetinu populace a s tím je nutné počítat.

Stárnutí populace je třeba brát jako skutečnost, kterou nelze zastavit, a bude tak zásadním problémem budoucího populačního vývoje v České republice. Stárnutí se považuje za zákonitost současného populačního vývoje. Potýkají se s ním nejenom země vyspělého světa, ale bude se dotýkat dříve či později i zemí rozvojových.

V České republice bude probíhat stárnutí populace velmi intenzivně. Vzhledem k tomu, že věková struktura je již daná a silné či slabé ročníky narozených ovlivňují populaci zhruba sto let, lze vcelku dobře odhadovat, jak se bude vyvíjet věková struktura starší populace. Pokud budeme počítat se změnami ve věkové struktuře České republiky, můžeme se na ně včas připravit.

Zlepšování úmrtnostních poměrů v současné době nevede k tomu, že by se zvyšovala maximální hranice lidského života, která je uváděna jako 120 let, ale dochází k tomu, že se zvyšuje počet lidí, kteří se dožívají vyššího věku. Při současné úrovni úmrtnosti by se muž v České republice dožil v průměru 75,8 let a žena 81,4 let. Do roku 2100 předpokládá prognóza ČSÚ takové snížení úmrtnosti, že by se muži měli dožívat v průměru 86,6 let a ženy 91,1 let. Zvýší se tak průměrný věk obyvatel ze současných 41 let na téměř 49 let.

Populační stárnutí lze dočasně redukovat imigrací, která by však musela být trvalá, neboť i imigranti stárnou. Především jej lze zmírnit zvýšením úrovně plodnosti, což by mělo za následek zvýšení počtu narozených dětí. V současné době se na jednu ženu narodí 1,57 dítěte, což nestačí na obnovu obyvatelstva. K tomu, aby se rodilo více dětí, je však zapotřebí rodinná politika, která bude podporovat rodiny se dvěma a třemi dětmi, umožní rodičům sladění rodiny a práce. Pro životaschopnost národa je obnova přirozenou změnou zásadní. Jinak se musíme smířit s tím, že se bude zvyšovat podíl cizinců žijících na území České republiky. V současné době má Česká republika roční přírůstek celkem 1,5 osoby na 1000 obyvatel, přičemž je zcela tvořen přírůstkem migrací.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru