Se žlutými popelnicemi v ulicích se Češi výborně sžili, stále více jich chápe, že plasty nepatří do obyčejného koše, a poctivě plastové obaly třídí. V recyklaci plastů jsou dokonce Češi evropskými premianty, jsou druzí nejlepší z celé unijní osmadvacítky. Bohužel u ostatních typů odpadů už to neplatí. Například biologický odpad, tedy zbytky potravin nebo rostliny ze zahrad, stále ještě mnoho lidí místo do hnědé popelnice hodí do obyčejného koše.

Celkově Češi vytřídí jen 35 procent komunálních odpadů, zatímco průměrná recyklace v roce 2014 v EU přesáhla 40 procent. Zbytek končí na skládce, což je ten nejméně ekologický a nejméně výhodný způsob likvidace. "Česká republika má stále v třídění komunálního odpadu rezervy, a to hlavně v odděleném sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který často tvoří až polovinu obsahu černé popelnice. I proto už od roku 2015 platí pro obce povinnost zajistit pro občany oddělený sběr bioodpadu," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. Česko má jednoduše stále co zlepšovat. Například u baterií chce Evropská unie pro tento rok vysbírat 45 procent z toho, co se uvede na trh. To ještě Česko pravděpodobně splní. U elektroodpadů je ale stanovený cíl sběru 40 procent, přičemž Češi vytřídí necelých 33 procent.

Recyklovaný odpad je v autech, bytech i zahradách

Podle Ivo Kropáčka, který se specializuje na nakládání s odpady v ekologické organizaci Hnutí Duha, je jedním z problémů motivace lidí. "Obce domácnosti málo motivují k třídění odpadů. Osvědčenou motivací ke skutečně poctivému třídění jsou například rozdílné poplatky za odpad podle toho, jak moc produkují lidé směsného, tedy netříděného odpadu," navrhuje Kropáček. Princip funguje tak, že čím méně netříděného odpadu domácnosti vyhazují, tím méně za něj platí.

Jak se v Česku zpracovávají komunální odpady

Recyklace ovšem neznamená jen házet odpadky do barevných popelnic. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak velké množství věcí, které se používají v běžném životě, vzniklo právě z tříděného odpadu. Například z recyklovaného plastu se vyrábí atrakce na dětská hřiště, nejrůznější doplňky pro dům a zahradu jako třeba rohožky nebo květináče a z vytříděných PET lahví se vyrábí oblečení i bytové doplňky ze syntetických vláken, kupříkladu svetry nebo koberce. Pro ilustraci: na výrobu jedné fleecové mikiny je potřeba zhruba 50 PET lahví. Plasty se často využívají pro různé stavební prvky, ale i pro výrobu částí interiérů do aut. To všechno jsou materiály, pro které se už nemusí díky recyklaci vynakládat další přírodní zdroje.

"Velká část dílů vozů Škoda, se kterými zákazník nepřijde přímo do styku, je vyrobena z recyklátů. Jde zejména o plastové díly, akustické tlumicí prvky a jiné izolace," říká mluvčí mladoboleslavské automobilky Tomáš Kubík. "Ve velké míře využíváme například tlumicí a transportní prvky z drcených pneumatik, recyklovatelný hydraulický olej nebo modifikovaný drcený pryžový granulát, ze kterého v rámci závodu budujeme vozovky," dodává Kubík.

Supermarkety musí neprodané jídlo nabídnout

Oblastí, kde dělá Česko velké pokroky, je zacházení s vyřazeným jídlem, v zahraničí je tento pojem známý jako foodwaste. Oficiální data k vyhazování potravin v Česku v podstatě neexistují, ale podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce, protože plodiny nevyhovují normám obchodních řetězců. Supermarkety v Česku tak podle odhadů ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin. Ovšem i Česká republika už nastupuje cestu, která je běžná v zemích západní Evropy, tedy že neprodané potraviny místo na skládku putují potřebným. Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením či odvozem na skládku nabídnout charitě.

Jak se v Česku zpracovávají komunální odpady