Česko stále v mnoha oborech nepřekonalo stín "montovny" a ve velké míře vyváží nedokončené produkty. Ty poté velmi často směřují přes Německo již jako dokončená produkce na náročné trhy včetně USA. Naopak například Polsku se lépe daří posouvat v hodnotovém řetězci nahoru směrem k vyšší přidané hodnotě a náročnější výrobě. Takové jsou závěry analýzy, kterou provedli ekonomové Raiffeisenbank. 

Česko se podle analytiků banky musí zaměřit na zvýšení domácí přidané hodnoty u vyráběného zboží, tedy té z domácích zdrojů. Ta je v České republice čtvrtá nejnižší v EU a zároveň jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD. Polsko je daleko blíž evropskému průměru, vyváží na zahraniční trhy zboží s vyšší domácí přidanou hodnotou.

%insert_attachment[59500990] priloha.html%

Více než čtvrtinu polského vývozu tvoří dokončené výrobky. "V případě vývozu služeb je Polsko ještě úspěšnější, téměř tři čtvrtiny vyvážených služeb pochází z polských zdrojů a pouze zhruba třetina je původem ze zahraničí (tj. reexport služeb)," uvedla hlavní ekonomka banky Helena Horská.

Česko je na tom hůře. "Alarmující zprávou je, že nejnižšího podílu domácí přidané hodnoty dosahujeme v odvětvích, která táhnou českou ekonomiku a tvoří pilíře českého exportu," dodala. Jde o výrobu dopravních prostředků a IT s elektronikou. Tyto sektory se dohromady na českém vývozu podílí téměř polovinou.

Minimální mzda nemá růst skokově

Z těchto důvodů považují ekonomové Raiffeisenbank za nebezpečné další plánované zvyšování minimální mzdy, která má podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí od ledna 2017 vzrůst ze současných 9900 korun až na 11 tisíc korun. "Skokový nárůst minimální mzdy není to, co současná ekonomika potřebuje," uvádí Horská.

Nárůst nákladů by mohl podle ní vést firmy k propouštění méně kvalifikovaných pracovníků. Na ty by potom místo mzdy čekal úřad práce. "Musíme se přesunout od polotovarů k hotovým výrobkům a začít je nabízet koncovým zákazníkům. Je stále méně významné, co vyrábíme, naopak důležitější je, co prodáváme," říká Horská.

Velkou slabinou české ekonomiky je také výrazně podprůměrné zastoupení služeb ve vývozu - druhé nejnižší ze zemí V4. Kromě toho více než polovinu těchto služeb Česko dováží. Část tohoto dovozu se týká technologicky vyspělých služeb, které jsou ve velkém využívány v sektoru IT a elektroniky a ve výrobě automobilových komponent. Zde má ČR asi největší handicap.

"Potřebujeme zvýšit podíl služeb v našem vývozu, přesunout se od polotovarů k hotovým výrobkům a začít je nabízet přímo koncovým zákazníkům. Čím větší část výrobního řetězce obsadíme, tím větší díl si z celkové přidané hodnoty vyrobené v ČR ukrojíme sami pro sebe," uvedla Horská.

ČR si udržuje prvenství mezi zeměmi V4 ve výši čisté měsíční mzdy, počítané pro zaměstnance se dvěma dětmi. Ta loni činila 658 eur, tedy 30 procent čisté mzdy v Německu. Kvůli přehřátému trhu práce a pokračujícímu růstu ekonomiky banka očekává, že průměrná hrubá měsíční mzda letos překoná hranici 1000 eur (v přepočtu zhruba 27 000 korun).

Překvalifikované Česko

Paradoxem českého trhu práce je podle analýzy fakt, že v ČR chybí kvalifikovaní dělníci a přitom 16 procent zaměstnanců je podle OECD překvalifikovaných. Podle průzkumu OECD z roku 2013 mají s překvalifikovaností větší problém než ČR jen tři státy - Irsko, Španělsko a Rakousko.

Česká ekonomika ještě nedosáhla takového stupně vývoje, aby nabídla kvalifikovaným odborníkům odpovídající pracovní uplatnění.

"Lze se tak domnívat, že minoritní část pracovní síly v ČR je už připravena na sofistikovanější produkci. Ta je ale v domácí ekonomice zatím zastoupena jen poskrovnu," uzavřela Horská.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru