I v období, kdy státní rozpočet vykazuje rekordní přebytky, státní dluh stoupá. Během prvního pololetí vzrostl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 000 korun. Podle ministerstva financí je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.
Ministerstvo financí se pochlubilo tím, že během prvního pololetí prodalo státní dluhopisy se záporným výnosem za 91,4 miliardy korun. Tím podle MF získal státní rozpočet dodatečné příjmy 133,4 milionu korun.Záporné výnosy jsou nyní běžné u řady států eurozóny, jejichž zadluženost je pod kontrolou. V hlubokém minusu jsou i výnosy dluhopisů některých států s vlastní měnou, například Švýcarska či Dánska.
V samotném druhém čtvrtletí dluh klesl o 3,4 miliardy korun. "V případě, že by ministerstvo mimořádné situace nevyužilo a neprodávalo by střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy bez výnosu se splatnostmi v lednu 2018 a červenci 2019 a státní pokladniční poukázky se splatností v roce 2016, činil by pokles státního dluhu (ve druhém čtvrtletí) až 32,5 miliardy korun," uvedl úřad.
"Dluh jako takový dále narůstá, a to i v příznivých makroekonomických podmínkách, které nebudou trvat věčně. Dlouhodobě je samozřejmě kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale dokonce redukovat," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Pokles dluhu pak MF očekává i ve druhém pololetí roku, kam je soustředěno zhruba 70 procent splátek střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů splatných letos.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu rovněž snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.
