Žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali podle informací České televize obžalobu na bývalého premiéra Petra Nečase a jeho ženu Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Viní je z uplácení poslanců funkcemi.

Kromě expremiéra a bývalé šéfky jeho kabinetu čelí v případu takzvaných trafik pro poslance obžalobě také někdejší vysoce postavený úředník Roman Boček. Nečasovou žalobci zároveň obžalovali kvůli případu krácení daní za luxusní dary, který spojili s kauzou trafik. Jde o další z trestních kauz, které odstartoval zásah na Úřadu vlády v roce 2013, který vedl až k pádu tehdejší vlády Petra Nečase.

Kauza se týká takzvaných trafik pro bývalé zákonodárce ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Začala v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve sněmovně zvrátit senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS, mezi nimi právě Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, kteří ale později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Podle žalobců tehdejšího premiéra ke slíbení tzv. trafik navedla šéfka jeho kabinetu Nagyová spolu s Bočkem.

Petr Tluchoř i Roman Boček však jakoukoliv souvislost s touto kauzou odmítli. "Skutek, ze kterého nás policie obvinila, tedy složení mandátů za zisk pozic ve státních firmách, se nikdy nestal," uvedl Tluchoř.

"Ani Janu Nagyovou, ani českého premiéra jsem k uplácení poslanců nenaváděl, ani jsem žádnou dohodu o výměně poslaneckých mandátů za místa ve státních podnicích nevyjednával. Podle informací, které mám já k dispozici, se poslanci rozhodli složit svoje mandáty v reakci na jejich neúspěch na kongresu ODS," vzkázal někdejší Fuksův náměstek.

"Před kongresem ODS jsme vyjednávali o politickém kompromisu, o zmírnění plánovaného zvýšení daní, který by nám umožnil pro něj ve sněmovně hlasovat. Samozřejmě jsme také chtěli získat nějaké garance, že se takto vyhrocená situace nebude opakovat a my si zachováme nějaký politický vliv. Podstatné ale je, že žádná dohoda nevznikla a my jsme na kongresu šli do přímého střetu, kdy Ivan Fuksa kandidoval proti Petru Nečasovi," doplnil Tluchoř.

Původně byli stíháni i poslanci, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Loni v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil, každému patří také statisícové odškodné. Nečasová v této kauze neuspěla loni v srpnu u Ústavního soudu se stížností na trestní stíhání a vazbu. Se stížností neuspěl ani Boček.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně tří exposlanců nemá podle ústavního právníka Jana Kysely pro Nečasovo stíhání význam. "On se mandátu nevzdal, jeho volební období skončilo a on je dodatečně stíhán za něco, co dělal jako předseda vlády, který byl shodou okolností také poslancem," vysvětlil v České televizi.

V mezidobí navíc Ústavní soud vydal nález v kauze exposlance Věcí veřejných Otto Chaloupky, v němž jasně vymezil, za co může být poslanec stíhán. "Když bychom tento nález Ústavního soudu četli, tak nemůžeme nedojít k závěru, že se Nejvyšší soud v těch svých předchozích rozhodnutích hluboce mýlil," řekl Kysela. Nejvyšší soud by tak měl podle něj do budoucna ohledně indemnity rozhodovat jinak než v minulosti.

Bývalá šéfka kabinetu premiéra čelí obžalobě kvůli krácení daní, které podle žalobců neodvedla z luxusních darů. Policie bývalou vysoce postavenou úřednici obvinila loni v březnu. Cena dárků je vyčíslena na 9,68 milionu korun. Nagyové poté finanční úřad vyměřil dodatečnou daň téměř 706 tisíc korun. Policie předpokládala, že to byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi. Žalobci chtěli Nečasovou kvůli darům původně obvinit z korupce, neměli však pro to dostatek důkazů.

Nečasová je podle vyšetřovatelů pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.

Nečasovou stejně jako exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka nedávno nepravomocně osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1 v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy bývalé manželky Radky. Soudkyně je zprostila viny již jednou, Pražský městský soud však toto rozhodnutí zrušil a vrátil věc k doplnění dokazování. Případ znovu míří k odvolacímu soudu.

Někdejší vlivná žena se před pražským městským soudem zodpovídá také společně s lobbistou Ivo Rittigem a dvěma advokáty z vyzrazení utajované informace z Bezpečnostní informační služby (BIS).

Související