Tržby Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který soupeří se státem kontrolovanou společností ČEZ o pozici české i středoevropské energetické jedničky, v roce 2015 dosáhly 4,57 miliardy eur (124 miliard korun). Je to čtvrtinu více než o rok dříve.

Společnost vykázala i nárůst provozního zisku před odečtením odpisů a amortizace. Ten dosáhl 1,64 miliardy eur, tedy 44 miliard korun. Holding Daniela Křetínského tak dokázal pracovat s hrubou provozní marží přes 35 procent.

Oproti EPH měl loni ČEZ tržby 210 miliard korun a provozní zisk 65 miliard. Akcionářům pak rozdělil 21,5 miliardy korun. Z toho největší podíl získal český stát, konkrétně 18 miliard. EPH výši čistého zisku neuvádí. Daniel Křetínský ale zmiňuje jako velkou výhodu holdingu, že akcionáři mají minimální požadavky na výplatu dividend.

Zadlužení mírně kleslo

Základním kamenem skupiny je infrastrukturní skupina EP Infrastructure. "Generuje silné a predikovatelné cashflow, které je téměř nezávislé na vývoji cen elektrické energie a dalších komodit," říká předseda představenstva Daniel Křetínský. Jeho příjmy přichází od regulovaných nebo smluvně zajištěných zdrojů. Naopak do EP Power Europe vyčlenil EPH svoje nedávné akvizice.

EP Infrastructure tvoří podíly ve firmách v oblasti přepravy, distribuce a skladování plynu v Česku a na Slovensku. Zároveň i původní český byznys holdingu, protože EPH má nejsilnější pozici v teplárenství a vlastní také Elektrárnu Opatovice a Plzeňskou energetiku. Podle Křetínského fungování EP Infrastructure stabilizuje ekonomické výsledky celé skupiny.

Daniel Křetínský a jeho druhý partner Patrik Tkáč, ohlásili vznik EP Infrastructure loni. Oba chtějí vykoupit zbylé podílníky, což jsou lidé napojení na česko-slovenskou skupinu J&T rodin Tkáčových a Jakabovičových. Financovat to chtějí z prodeje části EP Infrastructure. K mání by mělo být 15 procent akcií v ceně desítek miliard korun.

Původně chtěli Křetínský s Tkáčem nabídnout akcie na pražské burze. Primární úpis EPH brzy ukončil, protože získal přímého investora. Obchod ale dosud nebyl oficiálně oznámen. Podle informací HN jde o australskou skupinu Macquarie, která s Křetínským letos soupeřila o německé hnědouhelné zdroje Vattenfallu, letošní obří akvizici EPH. Informaci o Macquarie následně potvrdila i agentura Reuters, která se odvolává na tři různé zdroje.

Expanze nekončí

Křetínský holding už od jeho založení v roce 2009 směřuje k rychlé expanzi. Zejména v posledních dvou letech se ještě zrychlil. EPH nakupuje hlavně od tradičních velkých energetických firem, které se zbavují za nízkých cen uhelných dolů a elektráren. Křetínský s Tkáčem předpokládají, že klasické zdroje elektřiny budou potřeba mnohem déle než o tom mluví politici, protože uhlí bude potřeba jako vyrovnávací zdroj nestabilních větrných a slunečních elektráren.

Hlavně loňský rok byl v expanzi EPH rekordní. V prosinci získal od italského ENEL dvě třetiny Slovenských elektráren za více než 20 miliard korun (zbylá třetina zůstává slovenskému státu). V Maďarsku pak EPH koupil podíl ve výši 95,6 procenta v místní teplárenské společnosti Budapesti Erőmű.

V Itálii převzal od německého koncernu E.ON údajně za 500 až 600 milionů eur celkem pět plynových elektráren na severu země a jednu uhelnou na Sardinii. Ve Velké Británii pak koupil od německé RWE hnědouhelnou elektrárnu Lynemouth, která přejde na biomasu a bude mít na další desetiletí zaručené výkupní ceny.

Největším úspěchem ale byl na britských ostrovech zisk elektrárny Eggborough od francouzské EDF. Původně chtěl Křetínský hlavně vydělat na tom, že ji zavře. Britská vláda však výkon elektrárny potřebuje a zařadila ji do svých strategických rezerv.

Vatenfall je koupě roku

Nákupy posledních let ještě zastíní akvizice oznámená letos na jaře - koupě německých hnědouhelných dolů a elektráren, které dosud patří švédskému Vattenfallu. Tato velká, ale kvůli německé "zelené" politice pro většinu investorů i problematická, aktiva Křetínský spolu s PPF Investments získal prakticky zdarma i s vysokou hotovostí. Přebírá však současně velké závazky jak vůči tisícům zaměstnanců, tak povinnosti týkající se rekultivací, přičemž není jasné, jak dlouho bude moci "špinavou" energii z hnědouhelných zdrojů vyrábět.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Prodej už přes domácí kritiku především ze strany zelených schválila švédská vláda, která Vattenfall plně vlastní. Nyní se už čeká jen na souhlas Evropské komise, respektive generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Podobně jako to bylo při nákupu podílů Slovenských elektráren. "Termín rozhodnuti pokud víme stanoven není. Uzavření transakce ale předběžně očekáváme k 31. srpnu," řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Polská média přinesla navíc informaci, že EPH je nejvážnějším zájemcem o tamní teplárny a elektrárnu v hodnotě 12,4 miliardy korun. Prodejcem je opět francouzská EDF. O tyto zdroje by Křetínský mohl soupeřit s energetickou skupinou ČEZ. Ta původně měla zájem i o německé doly a elektrárny. Nakonec ale nabídku nepodala. Podobně v roce 2015 ustoupila i od podání nabídky ve Slovenských elektrárnách.

Zadlužení kleslo

Vedlejší produktem expanze EPH je relativně vysoké zadlužení, které je v poměru 2,8 provozního zisku EBITDA. Zadlužení ovšem podle údajů firmy pokleslo. Společnost sama považuje své zadlužení díky vysokému podílu infrastrukturních aktiv "za velmi konzervativní".

Oproti EPH má ČEZ zadlužení 2,02 v poměru k provoznímu zisku.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru