Nedávné rozhodnutí Britů o vystoupení z Evropské unie jen zvýraznilo problémy, se kterými se celé roky potýká italská ekonomika i její zadlužený bankovní sektor. Kvůli nepříznivé situaci v zemi by Itálie mohla být dalším adeptem na výstup z unie. Ba co víc - na starém kontinentě by dokonce mohla zažehnout další bankovní krizi.

Nejistota z dopadů odchodu Britů z EU může v Evropě zpomalit ekonomický růst. A to je to poslední, co by teď Italové potřebovali. Od roku 2002, kdy přijali euro, roste tamní ekonomika už tak jen velmi slabě.

Italské banky navíc už léta drží vysoký podíl nesplácených úvěrů. Jejich poměr na celkovém objemu úvěrů se v poslední době výrazně zvýšil a začíná se přibližovat k 20 procentům. Špatných úvěrů - tedy úvěrů, u kterých je splácení ohroženo - už nyní drží italské banky až za 360 miliard eur (zhruba 9,7 bilionu korun), uvedl list Wall Street Journal.

V procentuálním srovnaní je to třikrát více, než bylo špatných úvěrů na vrcholu finanční krize v USA. Další zpomalení ekonomického růstu v Evropě by tak na italské banky tvrdě dolehlo - lidé i firmy by se totiž začali ještě více opožďovat se splácením svých dluhů nebo by je přestali splácet docela.

"Tyto problémy mohou spustit v Itálii bankovní krizi s negativním dopadem na bankovní sektor v celé eurozóně. Následně s negativním dopadem na hospodářský růst v Itálii, ale zprostředkovaně i na další země EU," vysvětlil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Vzhledem k podílu Itálie na evropské ekonomice tedy nelze brát problémy italských bank na lehkou váhu," dodal.

"Celý bankovní trh je pod tlakem," varoval v rozhovoru pro agenturu Bloomberg představenstva Société Générale Lorenzo Bini Smaghi. Oslabený italský sektor se podle něj nevyhne finanční podpoře, v opačném případě hrozí větší otřesy. Vlády EU by podle něj měly uvolnit pro stabilizaci bank peníze od daňových poplatníků.

Také italská vláda chce od EU svolení, aby bankám mohla s navýšením kapitálu pomoci, to je nicméně proti unijním pravidlům. I podle expertů je vhodné rekapitalizaci provést spíše ze soukromých zdrojů. K tomu ještě zpřísnit poskytování úvěrů a nesplácené úvěry pokud možno odepsat. Některé ústavy se navíc zřejmě nevyhnou řízeným bankrotům. "Náklady by ale měli vždy nést primárně akcionáři a věřitelé bank, nikoliv stát, tedy daňový poplatník," doplnil Novák.

Nejslabší článek

Snížit objem nesplácených úvěrů už dostala od Evropské centrální banky za úkol nejvíce zasažená italská instituce Monte dei Paschi di Siena. Ta do tří let musí snížit objem nesplácených úvěrů o 40 procent - má do roku 2018 snížit objem čistých pohledávek se selháním na 14,6 miliardy eur (396 miliard korun) z loňské úrovně 24,2 miliardy eur (656 miliard korun).

Ze všech velkých italských bank je Banca Monte dei Paschi di Siena nejslabším článkem - z bank zapsaných na burze má největší podíl špatných úvěrů vůči nesplaceným úvěrům celkem. Kvůli katastrofální akvizici z doby těsně před finanční krizí je již léta v krizovém režimu. Během dluhové krize v eurozóně byla jedinou italskou bankou, kterou zachraňoval stát. Předloni měla nejhorší výsledek ze 130 bank testovaných v rámci kontroly zdraví předních evropských bankovních institucí.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Výsledky další kontroly zdraví velkých bank v rámci unie budou zveřejněny 29. července. Pokud Banca Monte dei Paschi v zátěžových testech neuspěje, bude pro Itálii obtížnější dojednat podporu pro její rekapitalizaci, aniž by neporušila pravidla Evropské unie o státní pomoci.

Odchod z EU?

Sami Italové jsou se stavem v zemi stále nespokojenější. Kromě slabého hospodářského růstu k tomu přispívá také vysoká míra nezaměstnanosti - hlavně mezi mladými lidmi.

Případná bankovní krize by mohla vést k zesílení hlasů pro odchod z EU, uvedl pro zpravodajský server CNBC hlavní stratég společnosti Wells Fargo Funds Brian Jacobsen.

Jiní experti ale předpokládají, že se situace s Velkou Británií nebude opakovat - Itálie je totiž podle nich s unií historicky daleko více spjatá, protože byla jedním ze zakládajících členů.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru