Volání čínské vlády po vybudování ekonomiky založené na inovacích probudilo u místních vlád stavební horečku. Po celé zemi vznikají inovační centra. Během pěti let jich má být zhruba 5000, což je více než dvojnásobek oproti současnosti, odhaduje čínská agentura iiMedia. Jediný problém, s nímž se Číňané potýkají, spočívá v tom, že do inovačních center se nestěhují podnikatelé, píše agentura Reuters.
Mnoho nových center je v menších čínských městech, což nejsou ideální lokality pro přilákání start-upů. Pro jejich produkci tam nejsou odbytiště, chybí místní ekosystém dodavatelů a spolupracujících podnikatelů a centra poskytují jen základní vybavení, jako jsou pracovní stoly a telefony. Chybí i finanční, techničtí nebo marketingoví odborníci, které mnoho start-upů potřebuje.
Obsazenost většiny takových "inkubátorů" nepřekračuje 40 procent, uvádí iiMedia. Výsledkem je podobná zkušenost, kterou Čína dříve učinila s ocelárnami nebo bytovými domy.
"Riziko bubliny je extrémně vysoké," soudí Š’ Ťi-čchiang, partner společnosti Leilai Management, která spravuje startupovou základnu ve městě Tchien-ťin nedaleko Pekingu. "Je to test pro vládu i pro manažery startupových prostor - není dostatek podnikatelů," říká Š’.
Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií to odmítlo komentovat a státní plánovací orgán, Národní komise pro rozvoj a reformu, na žádost Reuters o reakci neodpověděl.
Peking tvrdí, že jeho model rozvoje, který fungoval tak dobře v oblasti infrastruktury a nemovitostí a přenesl zemi přes globální finanční krizi, může vytvářet úspěšné start-upy v oblasti vyspělých technologií. Peking vyzval k budování inovačních center po celé zemi slogany typu "hromadné podnikání" nebo "internet plus". Věří, že tak položí základ ke zrození dalšího Jacka Maa, který je spoluzakladatelem obřího internetového obchodního domu Alibaba.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Vláda vybídla studenty, a dokonce přistěhovalecké pracovníky, aby se pokusili rozjet vlastní byznys a pomohli tak Číně k transformaci v ekonomiku vyspělých technologií, méně závislou na základním zpracovatelském průmyslu. Téměř 80 procent kapitálu pro inovační centra, vznikající po celé zemi, pochází od vlády nebo univerzit či z kombinace zdrojů, konstatuje iiMedia.
"Na jakémkoli druhu trhu budete chtít, aby rozhodnutí činili experti, a ne nějací technokraté nebo byrokraté," říká William Bao Bean, společník kapitálového fondu SOSV, který investuje do start-upů. "Ze státního rozhodovacího procesu mnoho úspěšných firem nevzejde," upozornil investor.
Otevřít se byznysu nestačí
Malé město Ša-čcheng na severu provincie Che-pej reagovalo na volání Pekingu po investicích postavením dvou 25podlažních výškových budov. V jedné jsou kancelářské prostory, druhá má sloužit jako vlastní inovační centrum poskytující pracoviště, určitou dobu bezplatného pronájmu a zařízení pro případné start-upy. Jsou však prázdné. Chodby jsou pokryty smetím a prachem.
Podobně jako další města v průmyslovém srdci Číny pociťuje i Ša-čcheng tíži tlaku centrální vlády na redukci obří předimenzovanosti průmyslu. Sklárny, cementárny, uhelné doly a ocelárny jsou zavírány.
Město ale vykazuje málo známek vládní kampaně za inovace. Čínské znaky vyvěšené na plotě v ekonomické zóně Ša-čchengu sice hovoří o "hromadném podnikání", ale místní lidé říkají, že nezaznamenali propagaci inovačního centra a nemají pocit, že by bylo jakkoli určené jim. Naopak se domnívají, že bylo navrženo pro přilákání studentů a podnikatelů z Pekingu, který je vzdálen asi čtyři hodiny jízdy vlakem.
"Ani by mě nenapadlo podnikat. Na to potřebujete peníze. Ne, to není pro mě, já opravdu nemám mnoho možností," řekl 30letý Liou Chaj-jang, který v obchodě vedle inovačního centra prodává zařízení do koupelen.
Místní obyvatelé doufají, že jejich prosperita se zvýší po dobudování vysokorychlostního spojení s Pekingem, což zkrátí cestu do hlavního města na půl hodiny. Trať má být zprovozněna v roce 2019.
Sázka na jistotu
Investoři tvrdí, že start-upy mají tendenci vznikat tam, kde už úspěšná inovační centra fungují, nebo tam, kde naleznou náležitý mix místního trhu, talentů, odborníků a spolupracujících podnikatelů. Všeobecně se to týká velkých měst, jako jsou Ču-chaj, Peking, Kuang-čou, Šanghaj a Šen-čen - což je pětice měst s největším počtem start-upů v Číně.
"Představa, že můžete předpovědět lokalitu nebo že každé místo bude mít tuto rodící se skupinu, která jen čeká na kapitál k vybudování dalšího Alibaby, zkrátka není pravdivá," říká Gary Rieschel, zakladatel fondu rizikového kapitálu Qiming Venture Partners.
Podnikatelskou kulturu v Číně podle expertů na start-upy brzdí i další zásadní faktory. Dokonce i v univerzitních městech rodiče mladé Číňany často nabádají, aby si našli práci považovanou za stabilnější, ať už ve vládě, nebo v soukromé společnosti. Rozjetí vlastního podnikání je považováno za příliš riskantní.
Čínský vzdělávací systém, který je do značné míry založen na memorování, navíc brzdí lidi s tvůrčím myšlením, říká Po I-čchün, provozní ředitel pekingského soukromého centra s obsazeností 85 procent. "Inovace souvisí se vzděláním," zdůraznil Po. "Pokud nebude růst úroveň vzdělání, nemůžeme očekávat, že to inovace jen tak doženou," uzavřel.
