Poslanci z hnutí ANO podpoří vládní návrh zákona o střetu zájmů i v případě, že projdou pozměňovací návrhy poslanců omezující podnikání jejich šéfa Andreje Babiše.

Důvod je jednoduchý – hnutí nemá páky na to, aby přijetí zákona zastavilo, a nechce před veřejností vypadat jako strana, která hlasovala proti tomu, aby politici při nástupu do funkce museli zveřejňovat svůj majetek.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Je to koaliční zákon, my sami jsme to měli v předvolebním programu," vysvětluje šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, proč v neděli v ČT oznámil, že jeho strana zákon podpoří. Straníci jsou přitom proti návrhům, které by dopadly na jejich šéfa, a minulý týden se kvůli nim Faltýnek přímo na plénu sněmovny ostře pohádal se šéfem TOP 09 Miroslavem Kalouskem.

"Kdo sleduje hlasy ze sněmovny, ví, že ten zákon nakonec stejně projde. Takže i pokud tam protlačí ty pozměňovací návrhy silou, jako celek bychom pro ten zákon měli hlasovat i my," myslí si Faltýnek.

Poprosíme ČSSD

Podle hnutí jsou přitom některé pozměňovací návrhy na hranici ústavnosti, například ty z pera sociálního demokrata Jana Chvojky nebo Martina Plíška z TOP 09. Pokud by prošly, Babiš by od příštího volebního období nesměl vlastnit média a v Agrofertu by mohl držet maximálně 40 procent akcií.

Pokud by si jich ponechal více než čtvrtinu, firma by navíc přišla o možnost čerpat dotace, investiční pobídky a ucházet se o veřejné zakázky. Opatření by začala platit po příštích volbách. Babiš už oznámil, že počká na výsledné znění zákona a pak se poradí s právníky, zda neporušuje jeho ústavní práva.

Na otázku, proč hnutí podpoří zákon, který se může dostat do rozporu s ústavou, Faltýnek odpověď nemá. "Ve čtvrtek na koaliční radě ještě poprosíme koaliční partnery, aby podporu některým pozměňovacím návrhům stáhli," dodal Faltýnek.

Alespoň částečný ústupek už sociální demokraté udělali minulý týden – poslanec Chvojka původně navrhoval, aby ministr, který včas neprodá své akcie, nemohl z uvedených firem čerpat zisk. Nakonec ale sankci zmírnil, a ministrům tak bude hrozit maximálně to, že nebudou moci ve firmě vykonávat hlasovací práva. "Došel jsem k závěru, že by to mohlo vzbuzovat otázky o ústavnosti tohoto návrhu," komentoval to Chvojka.