Když dnes přijde nový člověk do firmy, často dostane rovnou stejný plat jako zaměstnanci, kteří ve společnosti dělají několik let za stále stejné peníze. Nástupní platy zvedá hlad firem po lidech: nových zaměstnanců je nedostatek a podniky se o ně musí přetahovat.

Fakt, že noví lidé dnes běžně nastupují za 99 procent mzdy stávajících zaměstnanců, potvrdil nejnovější průzkum společnosti Hay Group. Ta zkoumala 300 tisíc mezd v 500 českých firmách. Nejvíc se přidává v dělnických profesích.

Pokud jde o peníze, jsou noví zaměstnanci zkušenější a "drzejší". "Požádají si často až o dvojnásobek platu v porovnání s tím, co dáváme seniorním zaměstnancům. Ne vždy přitom splňují kvalifikaci," popsala třeba majitelka kopřivnické firmy Dynamic Group Kateřina Haring.

Dravější jsou i absolventi škol. Podle agentury Universum, která zkoumá kariérní přání studentů, v průměru očekávají nástupní plat přes 25 500 korun. Průměrná mzda v celé zemi za první čtvrtletí podle Českého statistického úřadu přitom byla jen o necelou tisícikorunu vyšší.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Majitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek v této souvislosti uvedl, že jeho společnost už zcela zrušila nástupní mzdy pro čerstvě dostudované uchazeče. "Byly nízké. Nováčci teď mají rovnou naše tarify," prohlásil.

Obchodní referentka: i dvojnásobný plat

Firmy musí na zvýšené požadavky přistupovat: česká ekonomika roste a podniky nové lidi nutně potřebují, aby nepřicházely o zakázky. A většina podle průzkumu hodlá přidávat i letos.

Podniky srovnávají své personální náklady s krizovým rokem 2010. Ty se od té doby podle nich v některých případech zvedly až o polovinu. "Když jsem tehdy nabírala obchodní referentku, dala jsem jí 15 tisíc. Teď bych jí musela dát dvojnásobek, a navíc ještě bonusy a čtvrtletní prémie, aby ji nepřetáhla konkurence," popisuje platový posun Kateřina Haring z firmy Dynamic Group. V jejím, tedy Moravskoslezském kraji je přitom nejvyšší nezaměstnanost v celém Česku − přes sedm procent.

Infografika

Také majitel strojírenské firmy z Plzeňska Martin Baumruk potvrzuje, že náklady na platy za poslední roky výrazně stouply. Přestože od globální krize přijal jen několik lidí a nyní jich celkem zaměstnává 80, na platy dá o tři čtvrtiny víc peněz než předtím. Na rozdíl od mnoha jiných firem průběžně přidává i zavedeným pracovníkům. "Když přijímáme dražšího nováčka, snažíme se zvedat platy lidem na stejné pozici," vysvětlil.

Nejvíce se podle průzkumu společnosti Hay Group přidává dělníkům a zaměstnancům na nižších pozicích. Tahounem je automobilový a strojírenský průmysl, kde nejvíce chybí pracovní síla. Tyto firmy proto lákají a přeplácí zaměstnance například z maloobchodu. I za cenu toho, že se noví lidé musí překvalifikovat.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Vzhledem k naprostému nedostatku manuálních pracovníků firmy dělají dražší nábory, a občas si tak ,nabourávají' i vnitřní politiku odměňování jen proto, aby byly schopny zajistit neustále se zvyšující výrobu," uvedla Gabriela Němcová z Hay Group.

Dělníci chtějí peníze, ne benefity

Podoba vyšších odměn se liší. Dělníky ve výrobních firmách ze všeho nejvíc zajímá, co mají na výplatní pásce. Výrobní firmy jim tak musí přidávat především peníze. Naopak korporace často dávají přednost nefinančním výhodám. Nejčastěji jde o dovolenou navíc, služební auto a stravenky. U manažerů navíc benefity tvoří někdy až pětinu platu.

Průzkum Hay Group také upozornil na to, že v Česku je výrazně větší rozdíl v platech vrcholových manažerů a řadových zaměstnanců. Například v Německu berou manažeři v průměru dvojnásobek toho, co jejich čeští kolegové, u zaměstnanců je ale rozdíl čtyřnásobný. Na druhou stranu, produktivita práce v Česku je v celé EU desátá nejnižší, zatímco Němci patří k nejlepším.

S přispěním Romana Šitnera

Související