Ekonom ČSOB Tomáš Sedláček se ostře vymezuje proti případnému britskému vystoupení z Evropské unie. Podle něj na členství v unii vydělávají všichni a varianta Evropy bez unie není atraktivní.

Může mít brexit na Česko nějaké pozitivní ekonomické dopady?

V žádném případě ne. To vám řeknou úplně všichni. Ani na Británii to žádný pozitivní dopad mít nebude.

Ani hypoteticky? Nemůže se sem přesunout nějaká výroba nebo firma?

Británie nikdy neměla euro a Česko ho také nemá, takže pokud se budou investoři rozhodovat, tak zvolí Irsko, tedy zemi, kam už výrobu přesunovali, nebo jinou zemi, která spíš používá euro.

Ale mohla by se sem přesunout londýnská City. Na to je myslím pražská burza připravená. Tedy, to myslím ironicky. Pravděpodobnost, že se sem přesune londýnská City, ze které se teď stane londýnská Village, je opravdu malá.

Dokáže být trh trpělivý a počkat si, než Británie své vystoupení z EU dokončí a bude jasnější, co dál?

Dnes došlo k největšímu jednodennímu propadu libry v dějinách. Už předevčírem Soros varoval, že může dojít k větším turbulencím než tehdy, kdy na pádu libry sám vydělal. A když vás spekulant varuje, tak je to špatná zpráva. Trhy jsou dělané lidmi a ti občas reagují přehnaně.

Škrtli jsme sirkou v místnosti, kde je tma a kde vůbec nevíme, jaké hořlavé nálože jsou. S tím bude mít byznys obrovské starosti. Budou se muset přejednávat všechny smlouvy. Dojde k nejistotě. To je jen jedna věc. Teď budeme kvůli Britům řešit v Evropě desítky referend. Budeme řešit nezávislost Skotska, Severní Irsko. Pochybuji, že si Británie vyjedná lepší podmínky obchodu z Evropy, než měla. A dokonce pochybuji, že si vyjedná lepší podmínky se třetími zeměmi, jako je USA, než měla jako člen EU.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Čekáte tedy dlouhou nejistotu?

Ano. Dnes mám spoustu telefonátů od Britů. Oni vůbec nevědí, co mají dělat s librami. Vezměte si, co energie na to Británie vypotřebovala, ta je paralyzovaná ve všech dalších oblastech. Teď není čas řešit, co se děje na Ukrajině nebo v Rusku nebo Řecku, protože se prostor zaplní tímto.

Nemůže to být začátek hlubší krize?

Ano, je to otevření Pandořiny skříňky. Jestli budou muset firmy podnikající v Londýně měnit domicil, tak pak budou britští kolegové ještě rádi vzpomínat na finanční krizi v roce 2009.

Jen Britové?

Z tohoto pohledu hlavně Britové. Také se může stát, že se Londýn nikam nepřestěhuje a jen bude upadat na významu a bude ho nahrazovat New York. Nebo Peking.

Frankfurt by to být nemohl?

Možná se to povede, ale žijeme v globalizovaném světě, kde se věci centralizují a jednou z nich jsou i kapitálové trhy.

Může se tedy opakovat to, co bylo v roce 2009, že se přestane investovat a utrácet za auta a nemovitosti?

Spíš se stane to, že Británie přestane být finančním centrem Evropy, to vypadá velmi pravděpodobné. Myslím, že tu reálnou ekonomiku, jako je výroba aut, to zas tak šíleně nepostihne.

Může se ale stát, že z populistických či xenofobních důvodů se budou Britové snažit zbavit cizinců v zemi. A během několika let dojdou k tomu, že tam nebude mít kdo za ty peníze pracovat. Ta země na nich stojí, což by mělo dlouhodobý dopad. Británii jako koloniální velmoc teď bolí malíček, že tam má cizince. To je hlavní důvod brexitu. Mají běžence ze svých kolonií, které drželi desítky či stovky let, ale může za to Evropská unie.

Zastánci vystoupení Británie z EU, ale stejně tak i zastánci vystoupení dalších zemí západní či východní Evropy tvrdí, že na členství prodělávají. Je vůbec možné, aby na tom některá země dlouhodobě prodělávala?

Jsou tři možnosti, jak se na unii dívat. Nejlepší je brát EU jako kulturní projekt naší civilizace, kdy nám došlo, že to bude fungovat lépe, když budeme mluvit jedním jazykem a když budeme vystupovat jednotně. Druhý je ekonomická logika, že v dlouhém období je lepší, když máme jednu měnu a co nejmenší bariéry vzájemného obchodu. A třetí, ta nejnižší forma uvažování o EU je účetnictví. Má dáti dal. To bychom také mohli vypočítávat, kolik nás stojí soudy. Stojí to jen peníze a co z toho máme?

Platí tedy, že na tom členové EU vydělávají?

Ano, rozhodně. Z prvního a druhého pohledu je neoddiskutovatelné, že na tom všichni vydělávají. Druhá varianta je nemít EU, ale mít tu 28 národních stanovisek, 28 cel, měn, technických předpisů. A jestli mi někdo bude tvrdit, že takhle by to bylo konkurenceschopnější, tak k tomu už opravdu nemám co říct. Firma, která vyrábí zubní pastu, by musela prověřit všechny ingredience s předpisy 28 zemí. Dnes se nic nevyrábí v Británii, v Česku nebo ve Švédsku, vyrábí se to po celém světě nebo aspoň po celé Evropě.

Není tedy pravda, že Británie teď ušetří?

Ušetří zhruba stejně, jako když zrušíte školství. Nemusíte platit učitelům, budovy můžete prodat továrníkům a děti můžete poslat, aby pracovaly v lese. HDP pak první tři roky poroste a země na tom vydělá. Ale každý asi trochu intuitivně tuší, že není úplně ideální rušit školství. U Británie ta intuice tak silná není, ale logika je to stejná.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru