Pokud jde o čerpání dotací z evropských fondů, nachází se Česká republika pravidelně na chvostu celé Evropské unie. Ani po úspěšném čerpání dotací však není vždy vyhráno. Evropská komise totiž aktuálně po Česku požaduje vrácení části čerpaných zemědělských dotací, a to v výši zhruba 800 milionů korun, což představuje necelé jedno procento přímých plateb za roky 2010 až 2013. Česko se ale nehodlá vzdát. Vláda na popud ministra zemědělství Mariana Jurečky rozhodla, že se bude rozhodnutí Komise bránit a bude se s ní soudit u Soudního dvora Evropské unie v Bruselu.

Jurečka vidí šance na úspěch

Sám Jurečka svůj návrh na aktivní postup proti rozhodnutí komise odůvodnil tím, že rozhodnutí je příliš příkré a nezvykle tvrdé, a jsou tak dobré vyhlídky na to, že soud by se mohl přiklonit na českou stranu. Ambicí ministra je minimálně snížení výše vracených prostředků a v ideálním případě alternativně zvrácení rozhodnutí samého coby nedůvodného.

Peníze, o které se jedná, pochází z přímých plateb z Programu rozvoje venkova. Tyto přímé platby jsou přitom jednou z nejdůležitějších zemědělských dotací, kdy představují v souhrnu cca 23 miliard korun ročně. Peníze, které chce Evropská komise po ČR nazpět, již byly vyplaceny konkrétním zemědělcům. Jejich případné obavy ale ministr Jurečka ihned mírnil: dotace by vracet nemuseli. Případné vypořádání s evropským rozpočtem proběhne tak, že částka bude zúčtována proti budoucím platbám ze strany Evropské unie, které by o tuto sumu tedy snížily.

Evropská komise vytýká ČR nedostatečnou kontrolu

Evropská komise Česku vytýká, že v průběhu v let 2010 až 2013 nefungovala dostatečná kontrola toho, zda jsou dodržována dotační pravidla. Některé věci, které ale evropský audit české praxi vytknul se mohou jevit poněkud marginálně. Audit například shledal, že zvířata na sobě neměla ušní známky. Mezi další zjištěná pochybení měla patřit praxe inspektorů České plemenářské inspekce, kteří nekontrolovali, zda si zemědělci aktualizují stájové registry, a to u skotu, ovcí, prasat a koz. Inspektoři se podle auditu nevěnovali ani dozoru nad tím, zda chovatelé včas hlásí přesuny zvířat.

Argumenty ministerstva

„Finanční korekce byla stanovena na základě zjištění v rámci auditu Komise k nastavení podmínek kontrol podmíněnosti (Cross Compliance) v ČR. Podle Komise byla nedostatečně prováděna kontrola dodržování některých pravidel v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat pro poskytování dotací. Podle Ministerstva zemědělství byl způsob hospodaření v řadě připomínkovaných bodů v souladu s evropskými předpisy. Ministerstvo obhájilo svůj postup v některých bodech, které Komise původně považovala za sporné. Přesto Komise navrhla 10% a 2% paušální sazbu opravy a stanovila finanční korekci ve výši zhruba 810 milionů korun. Ministerstvo zemědělství však nesouhlasí s Rozhodnutím, a to ani s výší výdajů vyloučených z financování, ani s důvody uváděnými Komisí pro jejich vyloučení,“ upřesnila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Ačkoli v čerpání peněz z fondů Unie jsme i v loňském roce patřili k nejpomalejším ze všech členských zemí, pokud jde o vracení již vyplacených dotací, nejhůře jsme nedopadli. Francouzi by například nyní měli vracet až 129 milionů eur, což představuje cca 3,5 miliardy korun. U Itálie pak částka, kterou po ní chce Brusel  zpátky, činí 45 milionů eur, tedy asi 1,2 miliardy korun.

Související