Bohatý už jsem byl dávno před letištěm, říká jeho bývalý šéf Dvořák. Dnes s partnerem vydělává na zelené energii

Bývalí nejvyšší představitelé Českého Aeroholdingu a ČSA Miroslav Dvořák a Philippe Moreels spoluvlastní a řídí firmu RenoEnergie. Vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů. Naposledy spolu koupili s tisíci hektarů pozemků tři bioplynové stanice na Moravě. Firma jim ročně dá zisk kolem 150 milionů korun. Podobné byly výše bonusů, které jim byly kdysi vypláceny na letišti a v bankách. Když vzpomínají na dobu v ČSA, kritičtí nejsou, připisují si zásluhy za její současné výsledky.

HN: Cítíte dnes větší zodpovědnost, než když jste byli najatými manažery?

Philippe Moreels (PM): Možná větší za moje děti, za moji dceru, jestli něco zůstane. Rozdíl je, že z tohoto podnikání nemůžu odejít. Z ČSOB jsem mohl říct v klidu arrivederci. Dá se to prodat, ale my jsme řekli, že to udělat nechceme. Ve velké firmě nemůžete být autentický a pravdivý. Už se nemusíte tvářit, že se chováte jako majitel. Kdysi jsem si koupil i akcie KBC, abych ukázal, že jsem solidním majitelem. Nedokázal jsem pak už absolvovat dozorčí radu bez toho, abych pak měl den dovolené. Státní firma a velké korporace nejsou rozdíl. Úroveň politikaření je to samé. Rozhodnutí se činí jinde a dozorčí rada je zbytečné divadlo.

HN: Jiní manažeři přiznávají, že by se do korporace rádi vrátili. Co vy?

Miroslav Dvořák (MD): Já ne. Když jsem končil v aeroholdingu, byl jsem si stoprocentně jistý, že už nikdy nic takového dělat nebudu. Všechno dělám naplno, ale podnikání mi vyhovuje úplně nejvíc.

HN: Máte nálepku špatných hospodářů z letiště. Jak se s tím dnes vypořádáváte?

PM: Odešel jsem z ČSA – a byly v zisku. Připravili jsme infrastrukturu pro odbavení velkého Airbusu A380 a všichni nás za to kritizovali. Dnes je to úspěch.

MD: My jsme zdědili ČSA prakticky v bankrotu, avšak přesto jsme pro ně získali strategické partnery, díky nimž jsou v zisku. Tím pádem se další společnosti v rámci aeroholdingu mohou lépe koncentrovat na další rozvojové aktivity. Udrželi jsme letiště v zisku i v době krize. A vždy bylo společně s ČAH v černých číslech.

HN: To nebyl případ ČSA, které bojovaly o přežití...

PM: Jsou bulvární články a v našem podnikání to nemá efekt. Banky na nás nahlížejí pozitivně. I přes bankrotovou situaci ČSA jsme dokázali dostát všem závazkům jak vůči dodavatelům a zaměstnancům, tak právě i vůči bankám, kterým jsme splatili všechny jejich úvěry.

MD: To má dozvuky ještě dnes. Mimochodem, na letišti jsem si užil jen rok a půl rostoucí etapy a pak na letišti udeřila krize – celosvětová ekonomická krize. Jako první zatáhly za záchrannou brzdu všechny obchodní korporace a zakázaly svým manažerům létat. Okamžitě nastal propad cestujících. Je obecně známo, že pokles či růst počtu cestujících je přibližně dvojnásobek aktuálního HDP. V té době nám mimo jiné zkrachoval SkyEurope a tak dál. Museli jsme něco udělat a já zpětně říkám, že věci, které jsme udělali, byly nadčasové a mají pozitivní efekty i do současnosti.

PM: Nemám se za co stydět. Udělal jsem tam ohromný kus práce. Už bych ale ve státní firmě nepracoval. Máme nálepku podle ministra, který nás jmenoval (Miroslav Kalousek v Topolánkově vládě, pozn. redakce).