Politici musí předělat zákon, podle něhož se počítají platy soudců, státních zástupců nebo politiků. Důvodem je změna, kterou od příštího roku chystá Český statistický úřad. 

Ten přestane dělit průměrnou mzdu podle podnikatelské a nepodnikatelské sféry - místo toho bude zveřejňovat jen souhrnnou mzdu, tedy společný výdělek pro obě sféry. Na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře jsou teď přitom navázané platy soudců, státních zástupců i politiků, včetně prezidenta. 

Podle čeho bude vláda tyto platy nově počítat, zatím není jasné. Pokud by přešla na celkovou průměrnou mzdu, mohlo by se to na platech soudců či politiků projevit. 

Když totiž "dáme na jednu hromadu" výdělky vysokoškolsky vzdělaných soudců či politiků a mzdy v soukromém sektoru, které táhnou dolů špatně placené profese, jako například uklízečky, bude celkový průměr nižší.

To by pocítily zhruba tři tisíce českých soudců, státní zástupci i politici. Mzdy by jim sice rostly i dál, ale pomaleji - jejich měsíční výdělky by tak mohly být teoreticky o několik stovek až dva tisíce korun nižší, než se teď čeká. 

Na změnu zákona jsou dva roky 

Tomu ale vláda pravděpodobně zabrání - aby si soudci či politici vydělali podle původního plánu, "stačí" změnit zákon. "Současný předpis se stejně bude muset novelizovat, aby v něm už nebyla zmíněna nepodnikatelská sféra," upozorňuje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. 

Zároveň podle něj záleží na politicích, čím zrušený ukazatel nahradí, jestli již zmíněnou průměrnou mzdou v celé ČR, nebo jinou veličinou, například minimální mzdou.

Na změnu zákona mají navíc politici dost času. ČSÚ sice přestane mzdy za nepodnikatelský sektor zveřejňovat už v lednu, platy soudců či politiků se ale vždy počítají podle čísel z předminulého roku - to znamená, že v příštím budou teprve pracovat s čísly za rok 2015. "Dokonce ještě v roce 2018 bude k dispozici údaj za rok 2016, takže problém nastane až s údajem pro stanovení platů v roce 2019," dodává Holý.

Změna neohrozí ani firmy 

Ministerstva a soudy zatím mnoho informací o změnách nemají. Podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství Petra Malého jsou jednání s ČSÚ teprve na samém počátku. 

Podrobnosti nezná ani ministerstvo vnitra. To pomocí průměru ČSÚ počítá jednorázové odškodnění, na které mají při pracovním úrazu nárok například policisté či hasiči nebo jejich pozůstalí. Kromě toho se od průměrné mzdy odvíjí příspěvek, který příslušníci bezpečnostního sboru dostanou v případě, že se pracovně stěhují do jiné obce. 

Přechod na novou metodiku by se neměl dotknout ani firem. "Domníváme se, že pokud nějaký podnik má mzdu navázanou na průměrnou mzdu v ekonomice, jedná se spíše o výjimku," říká analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. Taková firma ale podle ní s možnými změnami počítá. "S výpočty ČSÚ pracujeme pouze orientačně, nejsme na ni navázáni přímo," dodává předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renata Burianová. 

Konec dělení na stát a podnikatele 

Změnit metodiku se ČSÚ rozhodl, protože bylo stále náročnější určit, co do nepodnikatelské sféry vlastně zařadit. Problém je to například u nemocnic, které jsou sice akciovými společnostmi, ale zároveň patří státu.

"Termín nepodnikatelská sféra není ustaven žádným mezinárodním předpisem nebo doporučením, ani žádnou českou normou," uvádí navíc předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová v květnovém vydání časopisu Statistika&My. 

Konec dělení na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru není jedinou změnou při určování mezd. Zároveň ČSÚ přechází z dosavadní metodiky ESA1995 na ESA2010. Na rozdíl od hrubého domácího produktu, který před dvěma lety po podobném přepočtu zvýšil, se ale hodnoty mezd podle Holého nijak nezmění. 

Do průměrné hrubé mzdy se počítají výdělky před zdaněním a povinnými odvody, včetně příplatků za přesčas, odměn nebo náhrad mzdy.

Statistici vycházejí z podnikového výkaznictví, ze kterého zjistí celkové pracovní příjmy. Následně počítají podíl připadající na jednoho zaměstnance. "Standardně se zapojují všechny větší podniky, u menších je oslovován jen výběrový vzorek. S použitím administrativních zdrojů se potom dopočítávají výsledky na celé národní hospodářství," upřesňuje Holý. 

Kromě ČSÚ sleduje průměrnou mzdu i ministerstvo práce a sociálních věcí.

V jeho informačním systému o průměrném výdělku čtvrtletně vycházejí informace jak o mzdách, tak o platech.

Do této databáze přispívají povinně v rámci statistického šetření přímo vybraní zaměstnavatelé.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru