V prvním čtvrtletí letošního roku si zaměstnanci na platech reálně přilepšili o 3,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda v české ekonomice tak vzrostla na 26 480 korun, to je meziročně o 1119 korun více.

Ještě výrazněji rostl medián mezd – tedy hodnota prostřední z nich, pokud bychom je všechny seřadili za sebe od nejnižší od nejvyšší –, který si připsal 6,5 procenta. Nerovnost platů v české ekonomice se tak snižuje. Medián u mužů činí 24 570 korun a v případě žen 20 165 korun. Celých osmdesát procent zaměstnanců pak pobíralo mzdu mezi 12 117 korunami a 40 997 korunami.

"Průměrná mzda vzrostla nejvyšším tempem od konce roku 2009, kdy českou ekonomiku zasáhla celosvětová krize," říká analytik Komerční banky Marek Dřímal. "Medián ukazuje, že nejrychleji rostou nižší mzdy. Nejvíce se průměrná mzda zvýšila v sektorech ubytování a pohostinství. Zde se zřejmě projevuje růst minimální mzdy, kdy se větší část výdělků přesouvá z šedé ekonomiky (peníze na ruku) do té oficiální," dodává.

Švýcaři v referendu odmítli garantovaný příjem. Peníze bez práce chtěla pouze necelá čtvrtina z nich - čtěte ZDE

 "Růst české ekonomiky se už projevuje nejen na rychlém poklesu nezaměstnanosti, ale začíná se konečně přelévat i do mezd," říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Průměrná mzda v jednotlivých krajích
Komentář: Jedná se o nominální hrubou průměrnou měsíční mzdu v jednotlivých krajích za první čtvrtletí roku 2016. Zdroj dat: ČSÚ

Snižování nerovnosti probíhá i v rámci srovnání jednotlivých krajů. Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s nízkými mzdami, si připsal v prvním čtvrtletí nejvyšší růst, a to ve výši 8,1 procenta, po započtení inflace přibližně 7,6 procenta. Přesto ale v kraji zůstává průměrná mzda nejnižší. Naopak průměrná mzda klesla pouze v Praze, kde je dlouhodobě nejvyšší, v prvním čtvrtletí tak činila 32 934 korun.

Přilepšilo si zdravotnictví

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 4,5 procenta, reálně (po odečtení inflace) o čtyři procenta. V nepodnikatelské sféře vzrostla nominálně o 4,1 procenta, reálně o 3,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí (říjen až prosinec 2015) stoupla průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 1,2 procenta.

"Rychleji se přidává v téměř všech úspěšných částech ekonomiky. Zpracovatelský průmysl jako největší zaměstnavatel v ekonomice tentokrát navyšoval mzdy v průměru o 4,5 procenta. Na druhé straně pak stojí energetika s téměř stagnujícími mzdami a finanční sektor s růstem o 1,2 procenta," upřesňuje Dufek.

Pracujících lidí přibývá, zaměstnanost je nejvyšší od vzniku Česka. Některé oblasti nemají dostatek pracovníků - čtěte ZDE

Platy v nepodnikatelské sféře rostly hlavně ve veřejné správě a zdravotnictví. "Stranou tentokrát zůstalo školství, kde se příliš nevylepšily platy ani v loňském roce," dodává Dufek.

Do průměrné hrubé mzdy se počítají výdělky před zdaněním a povinnými odvody, včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy a podobně. To je i důvod, proč lze na grafech níže pozorovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými kvartály, především prvním a čtvrtým. Zelená křivka představuje pak hrubou mzdu očištěnou právě od těchto sezonních výkyvů.

Vývoj průměrné mzdy (čtvrtletí)

Vývoj mediánu (čtvrtletí)
Komentář: Horní graf porovnává také vývoj hrubých nominálních mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Zelená křivka představuje vývoj hrubé mzdy očištěné od sezonních vlivů. Zdroj dat: ČSÚ.

Počet zaměstnanců vzrostl o 2,1 procenta a celkový objem vyplacených mezd o 6,6 procenta.

Centrální banka může být spokojená

Růst mezd je i "přáním" České národní banky. Právě vyšší mzdy by měly pomoci centrální bance nastartovat inflaci. "Centrální banka pro první čtvrtletí počítala s růstem o čtyři procenta a to znamená, že se její očekávání více než naplnilo," uvedl Dufek. Pro opuštění od fixního kurzu koruny k euru tak již nemluví jen rostoucí ceny ropy, ale i vyšší mzdy.

Hlavní ekonom Deloittu David Marek upozornil, že po delší době mzdy a zaměstnanost rostly rychleji než produktivita práce. Tento parametr cenové konkurenceschopnosti přitom podle něj poslední tři roky setrvale klesal.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Průměrná mzda v České republice vyjádřená v paritě kupní síly dosahuje podle Marka 62 procent průměru EU. "Podobně vysoké jsou mzdy v Maďarsku či Estonsku. Na Slovensku a v Polsku se průměrná mzda pohybuje kolem 65 procent unijního průměru," uvedl. Za celý rok by se podle něj mohla průměrná mzda zvýšit o 4,5 až pět procent.

Rizikem dalšího růstu mezd je ovšem podle Pavla Sobíška, že se některé podniky finančně vyčerpají kvůli růstu mezd. "Tato situace může zejména hrozit v odvětví stravování v případě, že vláda přežene své ambice při zvyšování minimální mzdy," upozornil.