Američtí zaměstnavatelé v květnu dramaticky zpomalili tvorbu nových pracovních míst. Vytvořili jich jen asi 38.000, což bylo nejméně za posledních téměř šest let. Míra nezaměstnanosti sice klesla na 4,7 procenta, minimum od listopadu 2007, bylo to ale zejména kvůli tomu, že značný počet Američanů vzdal snahu o hledání nového místa a pracovní sílu opustil. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce.
Zpráva podle ekonomů ukazuje, že největší světová ekonomika zůstává i na jaře slabá. Vrhá také nové pochybnosti na to, zda americká centrální banka (Fed) bude v příštích měsících ochotna přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, jak její někteří činitelé minulý měsíc naznačovali.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 164 tisíc nových míst. V dubnu zaměstnavatelé po zpřesnění dat vytvořili zhruba 123 tisíc míst, což bylo o 37 tisíc míst méně, než kolik statistici odhadli v předběžných údajích. U míry nezaměstnanosti se čekal pokles na 4,9 procenta z dubnových pěti procent.
Hodnota dolaru měřená jeho indexem vůči koši šesti hlavních světových měn klesla po zprávě na minimum za tři týdny. Výrazně totiž klesla pravděpodobnost, že Fed zvýší úroky již na svém nadcházejícím zasedání. Po číslech dokumentujících slabší výkon ekonomiky americké akcie mírně klesly a evropské akcie smazaly dosavadní růst a přešly do ztrát.
"Otřesně nízký počet nových míst je dalším jasným dokladem, že ekonomika zpomaluje," řekla agentuře AP Laura Rosnerová z banky BNP Paribas. "Je to naprosto katastrofální zpráva. Červnové zvýšení sazeb je definitivně mimo hru," řekl agentuře Reuters Gennadiy Goldberg z makléřské společnosti TD Securities v New Yorku.
Doklady oslabování ekonomiky se mohou promítnout i do kampaně před listopadovými prezidentskými volbami. Takřka jistý republikánský kandidát Donald Trump označil na twitteru zprávu za "hroznou" a za "šok". Prezident Barack Obama v minulých měsících využíval údajů o tehdejších silných přírůstcích pracovních míst v míře kolem 200 000 měsíčně k prezentování obrazu úspěšné a rychle rostoucí ekonomiky; Bílý dům se zatím k dnešním údajům nevyjádřil.
Údaje ukázaly další zhoršení takzvané míry participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tato míra klesla o 0,2 procentního bodu na 62,6 procenta, přičemž kategorii pracovní síly minulý měsíc opustilo 458 tisíc lidí. Zatímco počet zaměstnaných vzrostl o 26 tisíc, registrovaných nezaměstnaných ubylo 484 tisíc, což signalizuje, že velké množství lidí vzdalo hledání práce.
Růst mezd se nijak nezrychlil a průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci stoupla o 0,2 procenta. Její meziroční růst zůstal na 2,5 procenta. Podle ekonomů je nutné, aby mzdy rostly alespoň tříprocentním tempem, pokud se má inflace dostat ke dvouprocentní cílové úrovni Fedu.
Květnové údaje zkreslila celoměsíční stávka u telekomunikačního operátora Verizon, celkový obraz ale zásadně nezměnila. Podle ministerstva stávka snížila počet pracovních míst o 34 tisíc.
Počet nově vytvořených pracovních míst byl nejnižší od září 2010. Ve zpracovatelském průmyslu se zaměstnanost snížila o 36 tisíc, což byl nejhlubší pokles od února 2010; klesl počet míst jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve stavebnictví. Soukromý sektor vytvořil jen 25 tisíc míst.
Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,8 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední rok. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta, výrazně pod loňským celoročním tempem 2,4 procenta.
