Seděl vždy v první lavici, hned u přednášejícího. Nešlo si ho nevšimnout, nejen pro tu známou tvář, ale i kvůli drahému oblečení, které kontrastovalo s obnošenou garderobou studentů. I pero, kterým si dělal zápisky, vyvolávalo údiv.

Co, ksakru, dělá milionář na filozofické přednášce? Chybí mu Platon, Aristoteles, Derrida, aby se mu dobře žilo? Že by kromě peněz hrály roli i jiné věci?

Textař, spisovatel, vysloužilý podnikatel v herním byznysu Michal Horáček vždy cítil, že mu vzdělání chybí. Komunisté mu ho znemožnili, když ho v roce 1970 vyhodili ze žurnalistiky (dnes připouští, že to bylo dobře: "Co bych se na té škole naučil, věnoval jsem se sázkám na koně, to mi dalo víc…"). Horáček měl pocit nepatřičnosti, protože, jak sám říká, "u nás v rodině to byl vždy samý doktor, samé tituly". A tak se rozhodl splatit vzdělanostní dluh studiem humanitních věd, nakonec antropologie, které zakončil disertací v roce 2011.

Jistě, je v tom určitá dávka snobství, ale také potřeba rozvíjet se, zapracovat na sobě, posunout se dál.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se