Česká národní banka (ČNB) bude pod vedením Jiřího Rusnoka méně euroskeptická, ale zachová si kritický pohled na fungování měnové unie a eurozóny. Rusnok, kterého ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman guvernérem ČNB, to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Česko podle něj patří do eurozóny, ale ještě do toho nedozrálo mentálně a politicky. Rusnok ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Členem bankovní rady ČNB je Rusnok už od roku 2014.

Nově obsazená rada, do které i na základě Rusnokovy podpory jmenoval Zeman Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého, se podle Rusnoka nemůže v zásadních strukturálních věcech odlišit od té předchozí. "Máme stejný zákon a stejná pravidla," řekl. Jiní lidé ale mohou akcentovat jiné věci, připustil.

"Myslím si, že změna bude určitě v tom, že se alespoň navenek nebudeme prezentovat jako ideové centrum odmítání hlubší integrace včetně účasti v měnové unii. Naše posunutí bude většinově méně euroskeptické, byť kritický pohled na současné fungování měnové unie a eurozóny si určitě zachováme," uvedl Rusnok. Takový pohled je totiž reálný a vychází z faktů, dodal.

Rusnok vyloučil, že by ČNB mohla oddalovat přijetí eura kvůli tomu, aby si zachovala co nejvíc kompetencí. "Obecně si myslím, že do eurozóny patříme, ale čas nedozrál mentálně, politicky. Když děláme rozumnou měnovou a fiskální politiku, můžeme žít i s vlastní měnou," řekl. ČR má podle něj mimořádnou měnovou a cenovou stabilitu, takže jsou občané s vlastní měnou spokojení.

Budoucí guvernér také odmítl, že by jeho podíl na výběru dalších členů rady mohl nějak omezit různorodost názorů mezi jejími členy. "Jsou to skutečně příliš citlivé pohledy. Já jsem si samozřejmě nic nenadiktoval," řekl. Kandidáty prezident jmenoval podle odbornosti, vzdělání a praxe. Členové bankovní rady podle Rusnoka vystupují sami za sebe a svůj mandát nesou individuálně.

Rusnok také uvedl, že by guvernér ČNB mohl být volen na osm nebo devět let, ale jen na jedno funkční období. Nyní jsou funkční období možná dvě, každé na šest let. Již rok je v Poslanecké sněmovně návrh změny ústavy, podle které by jmenování členů bankovní rady, stejně jako samotného guvernéra, musel schválit Senát, a nebyla by to už tedy výlučná pravomoc prezidenta.

"Kdyby se změna dělala, tak by bylo velmi rozumné snížit počet funkčních období ze dvou na jedno a prodloužit jej. Třeba na osm nebo na devět let," řekl Rusnok. Podle něj jde o systém, který má i Evropská centrální banka, navíc u něj odpadá potenciální ohrožení nezávislosti guvernéra kvůli jeho snaze být jmenován znovu.

Podle Rusnoka se možnost, aby Senát či jiná instituce kontrasignovaly návrhy prezidenta republiky na jmenování nových členů bankovní rady, nabízí po vzoru okolních států. "Kdy k ní ovšem politici dospějí, to vůbec netuším. Jestli vůbec," řekl Rusnok. Míní ale, že současný systém funguje dobře. "Myslím, že platí dobré osvědčené pravidlo, že pokud něco funguje, tak to zachovávejme. Je to ale suverénní rozhodnutí parlamentních stran," dodal. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru