Skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše, kterou tvoří více než 200 firem, zveřejnila výsledky za minulý rok. Tržby skupiny dosáhly 167,1 miliardy korun. Konsolidovaný zisk, v němž se počítá i s dceřinými firmami, koncernu Agrofert loni vzrostl o 40 procent ze 6,1 miliardy korun v roce 2014 na loňských 8,6 miliardy korun.
Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňsku jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku. "Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2,75 miliardy korun, slovenské Duslo 1,36 miliardy," uvádí se v tiskové zprávě.
Obě zahraniční chemičky v součtu dosáhly výsledku ve výši 4,1 miliardy korun před zdaněním, což je skoro 38 procent zisku celého koncernu. V Česku vlastní Agrofert pardubickou Synthesii a dále firmy Lovochemie Lovosice, DEZA Valašské Meziříčí a Precheza Přerov.
Továrna na výrobu čpavku SKW Piesteritz je klenotem Agrofertu a asi nejlepší investicí Andreje Babiše vůbec. Ten závod v Sasku koupil v roce 2002, kdy byl trh s hnojivy v krizi. Nyní mu výrazně vydělává. V roce 2014 to bylo 82 milionů eur, nyní je to 101 milionů eur. SKW je největším výrobcem hnojiv v Německu a vyrábí hlavně nejziskovější hnojiva z močoviny.
Chemickému průmyslu věnuje Agrofert pozornost nepřetržitě. Podnik Duslo začal letos na Slovensku stavět nový závod na výrobu čpavku za více než 8 miliard korun. Jde o zatím největší investici Agrofertu vůbec. Se zahájením výroby se počítá na začátku roku 2018.
SKW Piesteritz není jedinou Babišovou investicí v Německu. V roce 2013 Babiš koupil největší německé pekárny Lieken, které mají tržby kolem 20 miliard korun a asi čtyři tisíce zaměstnanců. Na meziroční srovnání má velký vliv i tato pekárenská skupina, protože tou byly v roce 2014 "tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci".
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Agrofert je zároveň českou jedničkou v zemědělství a potravinářství. Vlastní třeba pekárny Penam, mlékárny OLMA Olomouc nebo Kostelecké uzeniny. Tento sektor mu však v hospodářských číslech vytváří spíše tržby než velké marže. Kostelecké uzeniny se Agrofert snaží již několik let dostat ze ztráty.
Miliardové dotace
Agrofert v minulém roce udělal i několik akvizic v zemědělské prvovýrobě, například koupil AGROFIN Svitavy nebo Zemědělské obchodní družstvo Zálabí.
Podle oznámení Agrofertu podniky ostatních segmentů skupiny mimo chemii zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření. Nově zařazené společnosti, jimiž se myslí hlavně mediální skupina MAFRA, se na výsledku podílejí "pouze nevýznamnou měrou".
Agrofert čelí kvůli politickému angažmá svého majitele časté kritice ze střetu zájmů. Jeho firma Uniles třeba získala nejvíce zakázek na lesnické práce a prodej dřeva od státního podniku Lesy ČR. Na roky 2016 až 2020 může jít až o tři miliardy korun. Babiš vstoupil do dřevařského byznysu v roce 2011 koupí firem Uniles a Wotan Forest.
Společnost rovněž patří k největším příjemcům evropských dotací. V minulém programovém období získal Agrofert ze soukromých firem nejvíce peněz - celkem 4,9 miliardy korun.
Dalším možným střetem zájmů je angažmá Agrofertu ve výrobě bioplynu. Jeho součástí je firma Preol, která vyrábí většinu biopaliv pro největšího tuzemského distributora pohonných hmot, státní firmu Čepro. Koncern také v roce 2012 koupil firmu Farmtec, která bioplynové stanice staví. Provozuje i několik velkých bioplynových zdrojů na výrobu energie.
Roční tržby společnosti Agrofert v miliardách korun |
Roční zisk a EBITDA společnosti Agrofert v miliardách korun |
| Komentář: EBITDA je ziskem před zdaněním, započtením úroků a odpisů. V případě zisku jde o konsolidovaný zisk, do nějž se zahrnuje i zisk dceřiných firem. Zdroj: Výroční zprávy společnosti Agrofert. |
