Povodně a sucha, nadbytek či nedostatek vody, jsou dvě strany jedné mince způsobené dopadem klimatických změn a ještě zesílené všestranně nevhodnou péčí o krajiny zemědělských povodí. Při deštích se půda i s pesticidy splavují do rybníků a řek, čímž dochází k její degradaci. Znečištěny jsou i podzemní vody, zabahněné rybníky ztrácejí schopnost zadržet vodu při přívalových deštích, stejně tak i odvodněná "půdní nádrž". Hrozba sucha letos opět narůstá.

Loni v létě vláda schválila dokument "Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody", na jehož základě má být v příštích pěti letech do této oblasti investováno osm miliard korun. Aby byly tyto prostředky účelně využity, je nutné respektovat zásady koncepční obnovy základních funkcí krajiny a využít nástroje, které jsou k dispozici. Patří sem například komplexní pozemkové úpravy (KoPÚ) respektující zásadní požadavek − podpořit schopnost půdy zadržet vodu. Podmínkou je, aby tato opatření vzala za svá místní komunita, chápala užitek, který jí přinášejí, a dohlédla, aby byla provedena účelně.

Zainteresovat obce na způsobu hospodaření šetrném ke krajině, který zlepší odtokové poměry, je tématem komunitní práce v povodí. Ukázalo se, že lze podpořit iniciativu těch obcí, které se potýkají s konkrétními dopady klimatických změn. Jejich obyvatelé totiž znají své problémy, jako jsou nedostatek vody ve studních nebo sklepy a zahrady vyplavené bahnem z polí, a jsou-li obce dostatečně informovány o příčinách, mohou samy usilovat o provedení KoPÚ. Žádost obce o jejich zahájení je podmíněna získáním souhlasu vlastníků nejméně padesáti procent rozlohy zemědělských pozemků v katastru.

Navrhnout úpravy v krajině a doporučit změny takzvaného krajinného managementu, včetně různých variant obnovy pramenišť, je snadné. Získat však pro ně podporu, vyjednávat a argumentovat je těžkým úkolem místních samospráv, místních akčních skupin, spolků a dalších organizací, jež mají zájem na zvyšování kvality života.

Právě o to usiluje i "Memorandum o spolupráci v oblasti zajištění zachování, obnovy a rozvoje venkovské krajiny" podepsané 9. května letošního roku ministrem zemědělství, zástupci Lesů ČR, podniků Povodí, Státního pozemkového úřadu a Národní sítě místních akčních skupin. Významnou roli také může sehrát Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030 z 2. května tohoto roku, jež mimo jiné usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství.

V neposlední řadě je nutné dohlédnout na to, aby se neprosadily lobbistické tlaky ve prospěch drahých opatření, jež by řešila jen důsledky, a nikoliv příčiny neblahého stavu. Příkladem je retenční nádrž plánovaná na řece Berounce v oblasti Křivoklátu. Jako účelnější varianta se nabízí vložit finanční prostředky do revitalizace povodí čtyř plzeňských řek, a v budoucnu tak uchránit před problémy i toto krajské město.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru