Lavička, které se zeptáme, kdy nám jede nejbližší tramvaj nebo zda můžeme ještě chvíli posedět, abychom nezmokli, zatím neexistuje. Bezdrátové městské sítě, pomocí nichž lze sbírat data o hustotě dopravy, obsazenosti parkovišť, odpadech či znečištění ovzduší, už ale ano. Stejně jako aplikace na sdílení informací o frontách a pořadových číslech na úřadech. To vše je v jazyce mladých "cool" a v řeči inženýrů "smart".

Koncept Smart City − neboli chytrého (inteligentního) města − má obyvatelům zajistit efektivní, ekologicky šetrné a energeticky úsporné fungování jejich měst. Zvyšovat kvalitu života, spořit energie či zlepšovat životní prostředí nebo dopravní situaci pomáhají také moderní technologie.

Podle Miroslava Svítka, děkana Fakulty dopravní ČVUT, v Česku zatím žádné "smart city" v komplexním pojetí neexistuje. Mnohá "chytrá" opatření jsou však ve své testovací či pilotní fázi. Z velkých měst zavádějí různé dílčí projekty Brno, Ostrava, Praha nebo Plzeň, z menších především Písek, dále Litoměřice či Ústí nad Orlicí.

Miroslav Svítek (46)

Děkan Fakulty dopravní ČVUT a prezident sdružení Czech Smart City Cluster

Od roku 2008 je profesorem inženýrské informatiky ČVUT, od roku 2005 mimořádným profesorem na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici a od roku 2009 čestným profesorem na Universidad Autónoma de Bucaramanga v Kolumbii. V teoretickém výzkumu se zabývá teorií složitých systémů. V aplikačním výzkumu se zaměřuje na návrh a řízení komplexních systémů, jako jsou "smart cities" a "smart regions". Je autorem či spoluautorem více než 200 odborných publikací a osmi monografií.

OSN definuje smart city jako celek, který má vestavěné digitální technologie ve všech městských funkcích. Jak vnímáte chytré město vy?

Význam slova "smart" vidím ve vyvážené vazbě mezi člověkem a různými technickými systémy. Chytrá řešení musí činit města humánnějšími, ne pouze technologicky pokročilými. Kolem chytrých měst vznikají mezioborové problémy, jejichž řešení vyžaduje zapojení odborníků z oblastí, jako jsou sociologie, ekonomie, psychologie nebo životní prostředí.

U Prahy by měla do tří let začít fungovat dálnice, která bude sama komunikovat s projíždějícími auty. Které "chytré" projekty dnes v Česku už fungují?

Zavádění chytrých řešení se nám zatím dle mého názoru příliš nedaří. Česká republika je na začátku dlouhé cesty. Existují dílčí realizace − například poskytování otevřených dat, chytré osvětlení, energeticky efektivní budovy, dopravně řídicí systémy. Zatím ale nevím o žádném městě v Česku, které by tuto problematiku řešilo komplexně.

Proč tomu tak podle vás je?

Problémem je resortismus. Je složité se domluvit na jednotném konceptu napříč různými oblastmi zájmu, zejména pokud každou řídí jiná politická strana.

Co nejzajímavějšího ze světa Smart City se v Česku připravuje?

V současné době vznikají konkrétní pilotní projekty v Písku, Pardubicích, v některých městských částech Prahy i jinde. Bude velmi zajímavé sledovat a vyhodnocovat jejich konkrétní dopady.

Czech Smart City Cluster

Založen jako odborná komunikační platforma mezi akademickým, podnikatelským a veřejným sektorem. Na základě zkušeností jednotlivých členů a prvních pilotních projektů připravuje "kuchařku", jak by typické město mělo postupovat při zavádění konceptu chytrého města. Klíčovou se jeví být strategická vize města, která určí, kam a jak by se mělo vyvíjet. Na to navazují technické, legislativní a ekonomické analýzy až po konkrétní realizace. Zakládajícími členy klastru jsou Schneider Electric CZ, Technologické centrum Písek, České vysoké učení technické v Praze, E.ON Česká republika, Atos SE a Erste Bank.

Můžete to upřesnit?

Jsem rád, že magistrát hlavního města Prahy se k oblasti chytrých měst aktivně přihlásil. Pod vedením primátorky Krnáčové začala pracovat odborná komise pro Smart City Prague. Dalším zajímavým příkladem jsou aktivity městské části Prahy 4, kde se řeší oblast Pankrácké pláně. Ta se může stát ukázkovým příkladem chytré čtvrti. Už dnes na území Prahy 4 provozuje Fakulta dopravní ČVUT městskou senzorickou síť TrafficSensNet. Protože získáváme data z celé sledované oblasti, je možné téměř okamžitě zpracovávat aktuální informace o stavu škodlivých emisí z dopravy a dalších zdrojů znečištění, včetně jejich lokalizace.

Světová asociace elektroinženýrů IEEE, zaměřená na rozvoj vyspělých technologií s přínosem pro lidstvo, před dvěma lety vybrala deset pilotních měst, která by se měla v budoucnu stát chytrými. Kromě amerického Kansas City jde třeba o mexickou Guadalajaru nebo marockou Casablanku. Jak je na tom s "inteligencí měst" Evropa?

Například Amsterodam připravil řadu perfektně popsaných projektů a vytvořil znalostní centrum, kde je možné sledovat konkrétní grafy, publikace a výsledky. Ve Vídni mě zaujala propracovaná komunikace vedení města s občany včetně menšin. Občané si tam sami navrhují různé projekty. Ty jsou následně zpracovány, pořádají se otevřená fóra a po odsouhlasení jsou začleněny do celkového konceptu Smart City Wien. Barcelona má velmi detailně propracovanou technologickou platformu pro integraci jednotlivých projektů a dat z různých oblastí.

Které "chytré" městské aplikace dnes lidé používají?

Můžeme je rozdělit na cílové a druhové. První se snaží snížit energetickou spotřebu, zlepšit čistotu ovzduší či regulovat dopravu. Druhé naopak podporují genetický kód daného územního celku, jeho historickou, kulturní, ekologickou či estetickou podstatu. Pomocí informačních technologií vznikají nové obchodní modely na principu vzájemného sdílení, jako je například sdílení jízdních kol (bikesharing) nebo osobních automobilů (carsharing). To funguje nejen v Praze nebo Brně, ale také v Liberci, Plzni, Ostravě či Pardubicích. Díky těmto systémům bude postupně docházet k redukci počtu osobních aut ve městech, aniž by se omezila mobilita obyvatel.

Jaké výhody přináší takové aplikace obyvatelům a jaké správě města?

Uživatelé chytrých měst jsou hlavně obyvatelé, kteří pomocí různých inteligentních systémů minimalizují použité zdroje, jako je například elektrická energie, a zároveň získávají vyšší kvalitu služeb. Správa města může naopak dosáhnout vyšší propustnosti, efektivity a lepšího využití městských infrastruktur. Může účinněji komunikovat s různými skupinami obyvatel a pomocí cílených informací ovlivňovat jejich chování.

Problematikou smart city se zabýváte také na ČVUT. Řešíte energetickou bezpečnost Prahy nebo vyvíjíte algoritmy pro predikci kriminality. Co se děje na "vaší" fakultě, tedy dopravní?

Zabýváme se třeba inteligentními dopravními systémy pro chytrá města. Na základě detailních dopravních informací zpracováváme různé scénáře řízení dopravy ve městě. Na strategické úrovni jde typicky o zavádění elektromobilních dopravních prostředků či o vytváření integrovaných jízdních řádů veřejné dopravy. Na operativní úrovni jde o řešení mimořádných dopravních situací, krizový management nebo využití informačních a navigačních systémů v reálném provozu. V současné době se začíná hovořit o dopravě jako o službě mobility, kterou lze zavádět obdobným způsobem, jako jsme zvyklí u telekomunikačních operátorů. Tedy včetně měření parametrů kvality. V dopravě může být tímto parametrem například průměrná doba dojezdu.

Zmínil jste elektromobilitu. Jaká bude její role ve městech?

Elektromobilita je považována za základní pilíř chytrého města. Chápu ji v širším smyslu slova, tedy včetně tramvají, trolejbusů i využití vodíkových i jiných palivových článků. Dle mého názoru je perspektivní zejména ve městech, protože se při ní vytváří minimální lokální znečištění, a to včetně nanočástic, jež se ukazují být pro zdraví člověka velmi škodlivé. Možnosti inteligentního řízení elektrických vozidel jsou daleko větší než u aut s klasickým pohonem, a tak je možné třeba zmenšovat vzájemné vzdálenosti mezi nimi. Dopravní infrastruktura je tím pádem propustnější a je efektivněji využita.

V čem konkrétně mohou elektromobily zlepšit život ve městech?

I kdyby bylo každé vozidlo na elektřinu, doprava ve městě se tím nevyřeší. Města by měla mít zpracovanou dopravní koncepci zahrnující konkrétní opatření. Nabízí se využívání parkovacích domů na okraji měst v kombinaci s kvalitní veřejnou dopravou a zpoplatněním vjezdu do center. Ve velkých městech si hodně slibuji od sdílení vozidel, což povede k jejich menšímu počtu a k lepšímu vytěžování. Běžný automobil "pracuje" jen pár minut denně a zbytek času stojí a zabírá místo. V Hongkongu je už parkovací místo dražší než samotný automobil.

Jak pro dopravu efektivně získat reálná data? Existují pravděpodobně "chytřejší" metody než videozáznamy z kamer.

Fakulta dopravní ČVUT je jedním z partnerů Centra excelence pro rozvoj dopravních systémů RODOS, ve kterém se zabýváme sběrem a zpracováním dopravních informací. V současné době jsou pro výzkumné účely k dispozici anonymizovaná data z asi 140 tisíc vozidel vybavených GSM/GPS modulem. Tyto informace se mohou dále kombinovat s dopravními detektory, městskými senzorickými sítěmi nebo kamerovými systémy. Jednou z možností získávání dopravních dat jsou například inteligentní dlažební kostky, které detekují, zda nad nimi parkují vozidla. Na základě těchto informací lze jednoduše najít volné parkovací místo, což minimalizuje počet zbytečně najetých kilometrů ve městech.

Jak vůbec zajistit bezpečnost inteligentních dopravních systémů tak, aby sbíraná data nebyla zneužita například hackery?

Základem jsou dobře definované procesy sběru, přenosu a zpracování dat včetně jejich šifrování, monitorování a detekce nestandardních situací. Při zpracovávání osobních dat je třeba respektovat platnou legislativu a zpracovávat pouze anonymizovaná data. Obyvatelé musí mít možnost se rozhodnout, zda souhlasí, či nesouhlasí, aby data o nich byla shromažďována. Ti, kteří souhlasí se zpracováním, by měli mít konkrétní výhody při využívání chytrých služeb. Jde nejen o technologické řešení, ale o komunikaci s občany, porozumění jejich potřebám a nabídku konkrétního řešení.

Jaký přístup v oblasti chytrých měst se na úrovni měst a firem nejvíce osvědčuje?

Tradičním způsobem je aktivní zájem ze strany vedení města, jež poptává konkrétní řešení. Druhou cestou může být aktivita developerů, kteří se mohou vzájemně dohodnout a v rámci svých projektů zavést celou řadu chytrých aplikací. Třetím směrem je nabídka konkrétních produktů ze strany komerčních subjektů. Čtvrtým směrem jsou aktivity občanů, kteří se mohou pomocí sociálních sítí aktivovat a společnými silami postupovat při zavádění sdílených řešení. Tak se to děje třeba v Anglii. V rámci aktivit sdružení Czech Smart City Cluster doporučujeme na úrovni měst vznik komisí pro chytrá města, kde budou zástupci všech zainteresovaných organizací i odborníci na danou problematiku, kteří budou rozvoj chytrých řešení koordinovat.

Jak může konceptu chytrých měst pomoci stát?

Státní správa by měla koordinovat rozvoj chytrých regionů, měst a obcí a vytvářet podmínky pro jejich rozvoj. Je nutná vzájemná součinnost mezi ministerstvy pro místní rozvoj, životního prostředí, dopravy nebo průmyslu a obchodu. Jejich dílčí kompetence ovlivňují podmínky pro praktické zavádění chytrých řešení. Dopady lokálních aktivit se pak významně projeví na úrovni celého státu. Na řadě odborných konferencí zaznívá, že v oblasti chytrých měst je třeba myslet globálně, ale jednat lokálně. Tímto způsobem bude možné udržet současný rozvoj globální společnosti.