Společnost Aimtec pomáhá svým zákazníkům s digitalizací a automatizací výroby, tedy především se zdokonalováním firemních informačních systémů. Roční tržby Aimtecu činí 200 milionů korun, více než polovina z nich přichází ze zahraničí, zejména z Německa.

Právě na západního souseda a rozvoj tamního Průmyslu 4.0 musí reagovat i české firmy, které s těmi německými spolupracují.

Ředitel Aimtecu Roman Žák v rozhovoru pro HN ale zdůrazňuje, že v Česku vše kolem Průmyslu 4.0, i s jeho společenským přesahem, možná až příliš čerpá z německé zkušenosti. "Máme na to jít cestou vlastních přístupů, řešení a následováníhodných příkladů," říká.

Když se řekne Průmysl 4.0, které firmy a z jakých odvětví by měly zbystřit?

Všechny, ale zejména výrobní strojírenské firmy. Ale znát možnosti v této oblasti by měla každá firma. My jsme dodavatelé pokročilých technologií pro digitalizaci a automatizaci hlavně do automobilového průmyslu. Spolupracujeme s dodavateli Volkswagenu, BMW či Toyoty.

Zjednodušeně se tedy dá říct, že jako dodavatel řešení Průmyslu 4.0 párujete menší české firmy a jejich informační systémy s většími německými?

Ano. To je také součást naší práce. Propojujeme na obou stranách informační systémy ve výrobě, logistice. Výrobek se sleduje už ve fázi vstupu prvotních surovin do výroby. Speciálně se řídí plánování, průběžně se kontroluje kvalita výroby. Když to vše sleduje kvalitní informační systém, je zajištěna dohledatelnost každého kroku výroby a následné dodávky. Je to určitě téma pro každou firmu, nejen tu, po které to chce její odběratel. A ve to finále přináší úspory.

Jak se vlastně vyvíjela vaše firma a to, co svým zákazníkům nabízíte, postupem let i z toho pohledu, jak se naše doba digitalizuje?

Začali jsme před dvaceti lety. Původně jsme se věnovali elektronické komunikaci. Zjednodušovali objednávky, fakturace, řízení skladového hospodářství. Čárové kódy byly fenoménem doby. Dnes se dá říct, že jsme všude tam, kde se hledají úspory. Marže dodavatelů v průmyslových řetězcích jsou hodně stlačeny. Proto je úspora nákladů klíčová. Na druhou stranu s tím, jak je snaha vyrábět co nejlevněji, čelíte rizikům.

Vzpomeňme třeba případ Takata. Japonský výrobce a dodavatel airbagů do milionů aut po celém světě musí již několik let kvůli vadě stahovat své produkty. Kvalitní informační systém sledující každý stupeň práce firmy může pomoct třeba právě v tom, aby byl objem stahovaných výrobků co nejmenší. Poměrně snadno se dá problém identifikovat a naopak vyloučit u bezkazových výrobků. Nemusíte tak přijít o kompletní série dodávek, ale jen ty skutečně podezřelé.

Když jsem začínající firma nebo v oblasti informačních systémů svého fungování málo rozvinutá firma, s čím bych měl začít?

Zákazníkům vždy doporučuji, aby začali s dílčími projekty. Každá firma potřebuje něco zlepšit, má svá slabá místa. Investice do takových dílčích kroků může být v řádu milionů a mělo by být jasné, že se to firmě vrátí. Typickým důvodem, proč o něčem takovém přemýšlet, je práce se zásobami ve výrobě. Díky jejich lepšímu řízení se sníží hotovost v zásobách, kde mají firmy často zbytečně desítky milionů korun. Navíc si tím uvolní místo pro další cenné výrobní technologie.

Jsou speciálně české firmy uvědomělé, co do přínosu pokročilých informačních systémů a řekněme až prvků Průmyslu 4.0?

Co jsou to české firmy? Většina firem tady je vlastněna zahraničními koncerny. Většina firemních procesů sem tak přivedly právě matky těch firem. Problémem zdejších firem, a zejména těch průmyslových, je to, že silnou pozici v nich mají konstruktéři, technologové, lidé spojení s designem výrobku. A ti často nedomýšlejí všechny možnosti řízení firmy. Zároveň mnohdy nechtějí ke svému výrobnímu know-how pouštět své další partnery. Ale samozřejmě existují i osvícené firmy. Napadá mě například Jablotron.

Obecně pokud vezmu problematiku Průmyslu 4.0, proti referenčnímu Německu jsme o několik let nazpět. Zejména tu chybí ucelená funkční podpora na úrovni vlády. Národní akční plán Průmyslu 4.0 se stále vyvíjí. Průmysl 4.0 jako celospolečenské téma tu také není nijak silné. A když o něm uslyšíte, většinou ve spojení právě s Německem. Přitom i tady jsou schopné firmy, které mají své know-how a řešení v oblasti Průmyslu 4.0 dokonce vyváží. Měli bychom jít víc svojí cestou, a ne být tolik ve vleku německé praxe.

Můžete uvést pár příkladů, kde konkrétně prvky Průmyslu 4.0 dobře fungují a kde si brát inspiraci?

Všichni si berou za příklad Siemens a jejich továrnu na řídicí systémy Simatic v německém Ambergu. Česká pobočka firmy Brose pro skladovou logistiku má úžasný plně automatizovaný regálový sklad. Společnost Eissmann Automotive, která dodává do interiérů aut kožené potahy interiérových dílů a palubních desek se zabudovanými airbagy, má skvělým způsobem vyřešený celý svůj režim sledovatelnosti výroby.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

A kde vidíte budoucnost Průmyslu 4.0? Na co by se měly firmy soustředit?

Uvedu to na příkladu výrobce obráběcích strojů. Své výrobní technologie a řídicí systémy strojů by měly mít co možná nejotevřenější a nejpřístupnější. Když budete mít dobrý hardware, fajn. Když k němu budete mít software, díky němuž se na něj bude moct kdokoliv napojit a zlepšovat efektivitu využití stroje či řídit preventivní údržbu, bude to ještě lepší. Budete schopni váš stroj například kombinovat s internetem věcí. Dnes až 40 procent ceny auta tvoří jeho software. Vezměte si, jak vypadá dnes Tesla a jak lze poměrně snadno pouze pomocí softwaru celý vůz upgradovat. A podobně tomu bude u komplexnějších strojů i výrobních zařízení.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru