Jsou jak chudí příbuzní. Mezi "kolegy" z jiných států starého kontinentu se české nejvyšší budovy krčí v pomyslném žebříčku až někde ve čtvrté stovce. Evropské nebe ovládají mrakodrapy vyšší než 300 metrů v Moskvě, do první světové pětky se vmáčkl ještě londýnský Shard Bridge. Proti nim je nejvyšší tuzemský obr trpaslíkem: sotva třetinovou výšku, i když přesahující 100 metrů, má brněnská AZ Tower a dvě pražské budovy City Tower a City Empiria. Má Česko šanci dostat se výš? A potřebují anebo anebo chtějí vůbec Praha a další města budovy vyšší než 100 metrů?

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří pro hlavní město zpracovávají takzvaný Metropolitní plán, se shodují, že na diskusi o tom, zda v Praze stavět do výšky, je už půl století pozdě. Důležité je ale stanovit, kde a jak vysoko se stavět smí. Dnes tak živelně "vyrostlé" pražské "výškovky" stojí hlavně na Pankráci, sem tam se po Praze najde nějaká další urostlá stavba - třeba 85metrová rezidence Eliška o 25 patrech ve Vysočanech či budova Lighthouse Vltava Waterfront Towers v Holešovicích vysoká 80 metrů.

Podle starého územního plánu si dosud mohli developeři stavět takřka, kde chtěli. Teď se to má změnit s novými předpisy a do výšky pak budou moci stavitelé budovat třeba ve Vysočanech, na Evropské třídě či kolem plánované trasy metra D vedoucího z Pankráce do Písnice. "Potenciál pro vyšší zástavbu je na pomezí města, předměstí a periferii, kde nenaruší historické dědictví Prahy a může přispět k vytvoření města krátkých vzdáleností," vysvětluje možnosti Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje. Šanci mají i nevyužité brownfieldy, kde v budoucnu vzniknou nové městské části, které oživí okolí a propojí různé části metropole. Revitalizací tak nyní prochází třeba jinonická Waltrovka, kde ale developer a investor, skupina Penta, zatím podle mluvčího Ivo Mravinace ambice stavět do stometrové výšky nemá.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru