Jsou jak chudí příbuzní. Mezi "kolegy" z jiných států starého kontinentu se české nejvyšší budovy krčí v pomyslném žebříčku až někde ve čtvrté stovce. Evropské nebe ovládají mrakodrapy vyšší než 300 metrů v Moskvě, do první světové pětky se vmáčkl ještě londýnský Shard Bridge. Proti nim je nejvyšší tuzemský obr trpaslíkem: sotva třetinovou výšku, i když přesahující 100 metrů, má brněnská AZ Tower a dvě pražské budovy City Tower a City Empiria. Má Česko šanci dostat se výš? A potřebují anebo anebo chtějí vůbec Praha a další města budovy vyšší než 100 metrů?

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří pro hlavní město zpracovávají takzvaný Metropolitní plán, se shodují, že na diskusi o tom, zda v Praze stavět do výšky, je už půl století pozdě. Důležité je ale stanovit, kde a jak vysoko se stavět smí. Dnes tak živelně "vyrostlé" pražské "výškovky" stojí hlavně na Pankráci, sem tam se po Praze najde nějaká další urostlá stavba - třeba 85metrová rezidence Eliška o 25 patrech ve Vysočanech či budova Lighthouse Vltava Waterfront Towers v Holešovicích vysoká 80 metrů.

Podle starého územního plánu si dosud mohli developeři stavět takřka, kde chtěli. Teď se to má změnit s novými předpisy a do výšky pak budou moci stavitelé budovat třeba ve Vysočanech, na Evropské třídě či kolem plánované trasy metra D vedoucího z Pankráce do Písnice. "Potenciál pro vyšší zástavbu je na pomezí města, předměstí a periferii, kde nenaruší historické dědictví Prahy a může přispět k vytvoření města krátkých vzdáleností," vysvětluje možnosti Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje. Šanci mají i nevyužité brownfieldy, kde v budoucnu vzniknou nové městské části, které oživí okolí a propojí různé části metropole. Revitalizací tak nyní prochází třeba jinonická Waltrovka, kde ale developer a investor, skupina Penta, zatím podle mluvčího Ivo Mravinace ambice stavět do stometrové výšky nemá.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru