Centrální banka musela v květnu znovu bojovat proti posilující koruně. Navíc je dle zveřejněného záznamu ze zasedání bankovní rady připravena oslabit korunu ještě více. Podle analytiků jde ale spíše o verbální intervence namířené ke spekulantům. Sama ČNB v záznamu uvádí, že k dalšímu oslabení tuzemské měny není zatím důvod, byť se pravděpodobnost zásahu zvýšila.

Z bilance zveřejněné k desátému květnu vyplývá, že ČNB v průběhu května byla na trhu opět aktivní. Celková výše intervencí se ale mohla dle odhadů v prvních deseti květnových dnech pohybovat jen kolem sedmi miliard korun. "Objem intervencí od února výrazně zeslabil, což souvisí s rétorikou ČNB, že je zde možnost zavést záporné sazby nebo ještě více oslabit korunu," uvádí Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.

O tom, že květnové intervence nebyly v příliš vysokém objemu, hovoří i Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investmests. "Myslím si, že rozdíl v nastavení a výhledu měnové politiky v eurozóně a v české ekonomice vede k tomu, že se ve vlnách vracejí tlaky směrem k posílení koruny a česká centrální banka musí proti těmto tlakům na devizovém trhu intervenovat," vysvětluje pravděpodobný důvod květnové intervence Jáč.

Většina členů Bankovní rady ČNB je připravena posunout hranici kurzového závazku na slabší úroveň. Musel by ovšem nastat systematický pokles inflačních očekávání, který by se projevil ve vývoji některých ekonomických ukazatelů, zejména mezd. V záznamu je také uvedeno, že jeden z členů bankovní rady konstatoval, že se pravděpodobnost takového kroku zvýšila.

"Dle našeho názoru se však jedná především o verbální intervence a ČNB chce pravděpodobně preventivně předejít spekulacím proti koruně, které by mohly pramenit z nastávajících personálních změn v bankovní radě, a zároveň chce ukázat, že je nadále schopná s nízkoinflačním prostředím bojovat," uvádí Seidler.

Kurz koruny během května atakoval hranici 27Kč/€
Že ČNB musela v květnu prodávat koruny, aby české měně zabránila v prolomení hranice 27 Kč/euro, je vidět i na datech z měnového trhu.
Zdroj:Thomson Reuters

"K posunutí hladiny kurzového závazku, tedy dalšímu oslabení koruny, ovšem zároveň není v současnosti nutné přistoupit," pokračuje záznam z ČNB.  Nezaměstnanost totiž podle záznamu diskuse klesla ke své rovnovážné úrovni a tento pokles se v budoucnu projeví v růstu nominálních mezd, což přispěje k dosažení dvouprocentního inflačního cíle.

"Vzhledem k tomu není nutné v současnosti přistoupit k posunu hladiny kurzového závazku," uvádí záznam. Na druhou stranu zazněl během diskuse argument, že počet podniků v průmyslu, které vnímají nedostatek pracovníků jako bariéru růstu, je nízký, což oslabuje tlak na budoucí růst mezd.

Levná ropa má nežádoucí dopady

Zároveň během diskuse bankovní rady převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k dodatečnému uvolňování měnových podmínek, nicméně mohou účinně sloužit jako nástroj k obraně kurzového závazku. Během diskuse rovněž zaznělo, že záporné sazby mohou být vhodným doplňkovým nástrojem, pokud by došlo k posunu hladiny kurzového závazku. 

"Zatím ani česká ekonomika, ani devizový trh nejsou v takové situaci, aby bylo nutno sáhnout ať již k dalšímu oslabení české měny anebo k zařazení záporných úrokových sazeb do arzenálu české centrální banky," uvádí Jáč.

Nad zveřejněným záznamem se přesto podivil Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Na svém twitterovém účtu komentoval tu část, kde se centrální banka vyjadřuje k ropě. "Stále žasnu nad tím, že ČNB považuje levnou ropu za pozitivní, ale má nežádoucí dopady," napsal.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 5. května rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro a ponechala úrokové sazby na historických minimech. Rada zároveň uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.

I samotná nová prognóza centrální banky počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.