Přestože se rodí více chlapců než holčiček, ve starším věku převládají ženy. Je to způsobeno takzvanou mužskou nadúmrtností neboli faktem, že muži mají ve všech věkových skupinách vyšší úmrtnost než ženy. Ještě v roce 1920 byla v České republice střední délka života při narození pro muže 47,1 roku a pro ženu 49,6 roku, rozdíl tedy byl 2,5 roku. Postupně však narůstal. Na začátku 60. let činil již 5,5 roku a na počátku 90. let dosáhl téměř osmi let.

Ani v současné době se tento trend příliš nemění. V roce 2014 byla střední délka života při narození pro muže 75,8 roku, pro ženy 81,7 roku. Rozdíl tedy stále činí téměř šest let v neprospěch mužů. Ptáme se, jak je možné, že v době, kdy docházelo ke zlepšování úmrtnostních poměrů a prodlužování délky života, se rozdíl ve střední délce života žen a mužů prohloubil více než na dvojnásobek? Přitom kdyby neexistovaly rušivé vlivy, které zkracují život mužů, měl by být rozdíl mezi střední délkou života muže a ženy při narození pouze jeden rok v neprospěch mužů.

Existuje celá řada názorů na to, proč tomu tak je. Obecně platí, že v každém věku je ve vyspělých zemích úmrtnost mužů ve srovnání s ženami vyšší. Vysoká nadúmrtnost je typická pro věk 20−29 let, kdy je z důvodu vyššího sklonu mužů k rizikovému chování nebezpečí jejich úmrtí oproti ženám více než trojnásobné. V tomto období života mladí lidé získávají řidičské průkazy a narůstá počet nehod při řízení dopravních prostředků. Mladí muži se navíc rádi předvádějí před svým okolím, s čímž je spojeno větší množství úmrtí při volnočasových aktivitách. V neposlední řadě se hovoří o vlivu prvních nešťastných lásek a následných sebevražd.

Také věk 50−74 je z pohledu nadúmrtnosti významný. Riziko úmrtí je v tomto období pro muže ve srovnání se ženami více než dvojnásobné. Muži a ženy mají ve společnosti různou úlohu a s ní spojenou zodpovědnost. Vliv na délku života má životní styl a fakt, že muži jsou častěji vystavováni rizikovým faktorům, jako jsou horší pracovní prostředí nebo těžší fyzická práce. Mezi muži je také větší podíl kuřáků, více konzumují alkohol a mají horší stravovací návyky. Ženy naopak přistupují ke svému zdraví zodpovědněji. Pozitivní vliv má na délku života také manželství a úroveň vzdělání. Lidé žijící v manželství a lidé s vyšším vzděláním se v průměru dožívají vyššího věku než ostatní. Pro nejstarší věkové skupiny je rozdíl minimální. Pokud se muži dožijí vysokého věku, není již patrný rozdíl mezi úmrtností podle pohlaví.

V současné době jsou dostupné moderní léčebné metody, léky, kvalitní potraviny, mění se životní styl obyvatel. V důsledku toho ve vyspělých zemích dochází ke snižování rozdílu délky života žen a mužů. Možná se projeví také fakt, že některé ženy přejímají mužské vzory chování. Rozdíly v délce života žen a mužů se pak na základě těchto změn budou i nadále mírně snižovat.

Stále však platí to, že muži jsou z biologického pohledu hůře vybaveni a mají nižší imunitu než ženy. Mohli bychom tedy říci, že jsou "křehčí" a ženy o ně musí lépe a více pečovat. A co z toho vyplývá pro ženy? Pokud chtějí prožít většinu života se svým partnerem, měly by si vybírat stejně staré či mladší muže, než jsou ony samy.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru