V zapadlém fochu antikvariátu Kant se krčí kniha Václava Havla Letní přemítání. Bestseller z roku 1991 je dnes prakticky neprodejný. "Naprostá většina knih se takhle ztratí v čase," vysvětluje antikvář Miroslav Burdátš. "Přežije jen pár titulů, které se dají číst pořád. Předem ale nikdy nevíme, které to budou."
Bývalý ředitel Knižního velkoobchodu prodává staré knihy v pražské Opatovické ulici už od roku 1994. Dávno proto ví, že bestseller připomíná vysokou vlnu, která se rychle zlomí. Včera slavné knihy nebude zítra už skoro nikdo číst, což se kromě Havla stalo třeba i Joanne Rowlingové. Prodat dnes v antikvariátu jejího Harryho Pottera je skoro stejně nemožné jako třeba knihy Jiráska nebo Raise. Přilákat do antikvariátu zákazníky je rok od roku těžší.
"Kdybych měl všechny tyhle knížky před 20 lety, regály by byly prázdné," říká antikvář s pohledem upřeným do rozlehlé místnosti plné polic. "Tehdy by to většinou byly nedostatkové tituly, ale dnes jsou to ležáky. Když jste se dřív zajímali třeba o druhou světovou válku, sehnali jste si o ní monografii. Dnes si vše dohledáte na Wikipedii.
Jako dávní lampáři
Kniha ale plní i estetické funkce. Pokud chcete "zabydlet" nový byt, pořídíte si knihovnu, která z anonymního prostoru udělá vaši soukromou zónu. "V 90. letech u mě advokáti kupovali Ottův slovník naučný a další metry knih vázaných v kůži," vzpomíná Burdátš. "Pamatovali si své starší kolegy, kteří kdysi klienty oslňovali velkou knihovnou. Doba se ale změnila a dnes už advokáti knihy nechtějí. Pořád se ale najdou lidé, kteří si staré knihy nekupují ani tak proto, aby je četli, ale protože jsou prostě krásné. Ze starožitného hrnku za tři tisíce korun přece taky nebudete pít kafe. Knihy, kterými se obklopujete, o vás navíc prozrazují, kdo jste. Kdybyste měl doma všechno o Hitlerovi, mohl byste sice být akademickým historikem nacismu, ale raději bych se před vámi měl na pozoru…"
Antikvariáty už dnes nejsou kulturními centry, kde se před listopadem 1989 scházeli "spiklenci" se zájmem o zakázanou literaturu. Horší je, že antikváři začínají připomínat lampáře, kteří kdysi v ulicích dlouhými bambusovými tyčemi rozsvěceli plynové lampy. S elektrickým osvětlením tohle řemeslo zmizelo a antikvářům se dnes nevede o mnoho lépe.
◼ 1. Existuje pro antikváře něco, jako je pro filatelistu Modrý Mauricius, tedy kniha nedozírné hodnoty? Podle Miroslava Burdátše je ta otázka nesmyslná. Na rozdíl od známek nejsou knihy přesně katalogizovány, a jejich "cena" je navíc často subjektivní pro konkrétní zájemce. Jednou z nejdražších moderních českých knih je ale Váchalova Šumava umírající a romantická, kterou svérázný umělec sám nejen napsal, ale i ilustroval svými dřevoryty, vysázel a vytiskl. Dílo z roku 1931 existuje jen v jedenácti výtiscích. "Někdy začátkem 90. let přišla jakási stará paní, že prý má Šumavu doma," vzpomíná antikvář. "Chtěla za ni 250 000 Kč, za což byl tehdy v Praze byt. Tehdy jsem byl ještě nezkušený a ta částka mi přišla absurdní. Odmítl jsem. Patnáct let poté se Šumava na aukcích prodávala za tři a půl milionu korun…"
◼ 2. V roce 1986 zatelefonoval do antikvariátu v pražské Dlážděné ulici jakýsi pan Čihák. Prý má na prodej dosud neznámé dopisy Franze Kafky. "V několika antikvariátech se mu už předtím vysmáli – mysleli, že je to nějaký blázen," vzpomíná Martin Krajíček, který v té době v Dlážděné pracoval. "Tehdejší vedoucí Dagmar Tejnorová ho ale naštěstí vzala vážně. Jen se bála, aby ho cestou náhodou nesrazilo auto. Kladla mu proto na srdce, aby přecházel jen na zelenou. Prodal nám 32 kusů Kafkovy korespondence, které jsme předali Památníku národního písemnictví. Mezi kafkology to způsobilo světovou senzaci a v roce 1990 ty dopisy s velkou slávou vyšly v Odeonu. Když pan Čihák později zemřel, vyklízel jsem jeho knižní pozůstalost. Našel jsem v ní i prázdnou obálku s nápisem 'Pozor, Kafkovy dopisy! Kdyby je tedy býval v roce 1986 neprodal, mohl jsem je získat já…"
Podle Burdátše, jehož obchod měl už někdy v roce 1996 jednu z prvních domén v Česku, za to může internet. Pro zákazníka je požehnáním. Už nemusíte obíhat antikvariáty a složitě se pídit po titulu, který sháníte. Prostě si vygooglujete, kde ho nabízejí. "Internet ale znamená konec poezie prohrabávání v regálech," vysvětluje antikvář. "Ke knížce už jako bonus nedostanete atmosféru starých časů ani pár slov, která vám k ní antikvář řekne…"
Milému Jarouškovi Žofie
Knihkupecký trh dnes drží nad vodou hlavně ženy středního věku, které nechtějí číst z obrazovky tabletu nebo čtečky. Kupují "čtivo" − Pawlowskou, Viewegha nebo třeba 50 odstínů šedi. Vyžadují ale nové knihy, které ještě neměl nikdo v ruce a nejsou "ohmatané". Muži sice tolik nečtou, ale zase jim nevadí tituly z druhé ruky. Fajnšmekr si v antikvární knize "vychutná" třeba i vpisky, podtrhané pasáže, cizí ex libris, dávnou záložku a další stopy používání. Když si koupíte knihu s věnováním "K Vánocům 1935 Frantíkovi od tatínka", získáváte i příběh, který si můžete domyslet. Tím líp, pokud se dedikace vážou ke slavným osobám. Miroslav Burdátš takhle získal třeba v kůži vázané romány s věnováním "Milému Jarouškovi od Žofie". Jaroslavu Vrchlickému je kdysi věnovala spisovatelka Žofie Podlipská.
Antikvariát poznáte i se zavřenýma očima podle typické vůně starých knih. Miroslav Burdátš prozrazuje, že ve vzduchu se vznáší aroma oxidované buničiny. Knihy mají i další skvělou vlastnost − udržují v místnosti stálé mikroklima. "Nasají přebytečnou vlhkost a pak ji zase pomalu uvolňují. V knihovnách z pozůstalostí v dlouho neobývaných domech je vždy sucho. Kniha je navíc skoro nezničitelná. Zasunutá v knihovně přečká i povodeň nebo požár. Přežije třeba pět staletí, což se o elektronických záznamových médiích říct nedá. Kdo za dvacet let přečte paměťovou kartu? A co teprve pokud přijde nějaká globální katastrofa? Knih je ale na světě naštěstí tolik, že neexistuje síla, která by je všechny zničila."
Po listopadu 1989 skrývaly poklady podnikové knihovny ROH. Když se rušily, odboráři si z nich rozebrali detektivky, ženské romány, kutilské příručky a další balast. Antikvářům nechali "složité čtení". Miroslav Burdátš takhle z knihovny holešovické Tesly koupil třeba Nietzscheho, Kanta, Joyce nebo Sartra. "Odboráři to nečetli, takže cenné knihy zůstaly skoro netknuté," vzpomíná.
Rozemleté Temno
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
