Přijímání imigrantů se Česku ekonomicky vyplatí. Dlouhodobě lze díky tomu vybrat na daních až o 90 miliard korun ročně více, krátkodobě navíc migrace může pomoct růstu hrubého domácího produktu, spočítali analytici společnosti Cyrrus.
Jejich studie vychází hlavně z předchozích zkušeností s migrací - například s uprchlickou vlnou během krize na Balkánském poloostrově v devadesátých letech.
Česká ekonomika se podle nich bez problému vypořádá s příchodem 50 až 80 tisíc imigrantů. Jednorázově by vláda na jejich rychlou a úspěšnou integraci musela vynaložit zhruba 20 miliard korun, o podobnou sumu by se pak ale podle analytiků jednorázově zvýšil český HDP. Rostl by tak zhruba o 0,5 procenta rychleji.
"Počáteční injekce se tedy Česku vyplatí," shrnuje František Kronus z Cyrrusu. "Může to spočívat ve výjimkách v minimální mzdě, daňových úlevách, státních dotacích na pracovní místa," dodává, jak by měla zmíněná podpora vypadat.
Dlouhodobě může příchod nových pracovních sil podle ekonomů státu pomoci až 90 miliardami korun ročně, což by pomohlo třeba lepšímu financování důchodů. "Přijdou mladí a budou tu vydělávat co možná nejdéle," věří totiž analytik a jeden z autorů studie Tomáš Menčík. Tato úspora by se podle něj mohla projevit za deset až patnáct let.
"Čím více imigrantů, tím pro českou ekonomiku lépe, musí ale přicházet postupně, abychom tuto vlnu zvládli," dodává Kronus.
Je třeba těžit z nezájmu o Česko
Česko by podle autorů studie mělo více "vydělávat" na tom, že jej zatím netíží příval imigrantů. Menší a zatím "nechtěné" země tak mohou bez velkého tlaku zaplňovat volná pracovní místa. "1700 žádostí o azyl v loňském roce nepředstavuje žádnou migrační krizi. A z toho by mohla Česká republika benefitovat. Má čas připravit se na řízený příchod uprchlíků, kterým se zatím do ČR nechce," uvádí studie Cyrrusu.
Tuzemská ekonomika se nyní nachází v období expanze a nedostatek pracovníků je jedním z největších problémů, zdůrazňují analytici. "Potenciál pro pracovní uplatnění dodatečné pracovní síly na našem trhu je," shrnuje Kronus.
V jakých sektorech by migranti našli uplatnění, analytici přesně nezjišťovali. "Migranti jsou tu zatím spíš nedoplacení nebo překvalifikovaní na danou pozici. Takže jdou třeba do zemědělství, i když mají vystudovanou vysokou školu. Takže debata by neměla být ani tolik o tom, co potřebujeme, ale co je reálné. A reálné je spíše zaměstnat jako nízkopříjmové profese," uvádí Menčík.
Hospodářská komora ČR vydala už loni v prosinci průzkum, podle kterého je ochotných zaměstnat azylanta 42 procent zhruba ze sedmi stovek oslovených podniků. Desetina z nich by přijala více než dvacet migrantů, čtvrtina pak čtyři až deset lidí. Přímo prezident komory Vladimír Dlouhý ale zdůraznil, že řízenou migraci nepodporuje.
Ztráta práce Čechům nehrozí
Aby se integrace nových zaměstnanců povedla, je podle analytiků třeba zrychlit azylové řízení, případně umožnit imigrantům, aby mohli začít pracovat i dříve. "Proč brzdit ty, kteří si najdou místo," říká Kronus. Kromě toho je třeba usnadnit podmínky pro podnikání. "Nedokážu si představit, že by zde teď přišel Syřan do banky a žádal o úvěr," uvádí Menčík.
Předešlé zkušenosti ale podle analytiků Cyrrusu ukazují, že imigranti neberou práci místním zaměstnancům - a pokud ano, tak jen v "omezeném rozsahu". "Například v Turecku, přestože uprchlíci převzali některé práce v zemědělství, původní obyvatelé díky rekvalifikaci získali vyšší vzdělání a s ním i novou a kvalifikovanější práci," říká Kronus. Dodává, že nový kapitál v zemi vzniká až z jedné čtvrtiny právě díky podnikatelům ze Sýrie.
