Ceny začaly růst rychleji. Inflaci na 0,6 procenta postrčil dražší tabák i dovolené

Spotřebitelské ceny v Česku se postupně vracejí k růstu. Meziročně se v dubnu zvýšily o 0,6 procenta, což je o 0,3 procentního bodu více než v březnu. Ukazují to úterní data Českého statistického úřadu.

"Je to až nečekaně vysoké číslo, které na druhou stranu může potěšit Českou národní banku," shrnuje dubnový výsledek Petr Dufek, analytik ČSOB.

Zatímco služby meziročně v souhrnu podražily o 1,4 procenta, zboží bylo ve srovnání s loňským dubnem o 0,1 procenta levnější. K dubnové inflaci přispělo hlavně zdražování alkoholu a tabáku. Ceny alkoholických nápojů meziročně vzrostly o 6,8 procenta, tabákové výrobky stály o 3,9 procenta více.

K dubnové inflaci přispělo hlavně zdražování alkoholu a tabáku. Ceny alkoholických nápojů meziročně vzrostly o 6,8 procenta, tabákové výrobky stály o 3,9 procenta více. "Být abstinentem a nekuřákem se tak vyplatí nejen ze zdravotního hlediska," komentuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Kromě toho se zvýšily ceny bydlení. Stočné podražilo o 5,3 procenta, vodné o 1,6 procenta, elektřina o 1,2 procenta, čisté nájemné o 1,1 procenta a teplo o procento. Levnější byl v této kategorii pouze zemní plyn, který oproti loňskému dubnu stál o 0,5 procenta méně. Dovolené stály meziročně o 5 procent více, obuv podražila o 5,9 procenta a oděvy o 0,7 procenta.

Prostředí v české ekonomice ale nadále zůstává nízkoinflační. Minulý týden tak bankovní rada zmínila možnost posunutí kurzovního závazku a ještě větší oslabení koruny.

"Dle mého názoru možnost posunu kurzového závazku na slabší úroveň zůstává jen na pomyslném teoretickém seznamu a i nadále tam zůstane," říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments. Pokud by se ale přece jen centrální banka odhodlala k dalšímu zásahu do ekonomiky, sáhla by podle Jáče spíše k záporným sazbám.

Analytici se shodují, že jedno procento překoná inflace nejdříve na konci letošního roku. "Dubnová inflace sice svým růstem překvapila směrem nahoru, v dalších měsících však není příliš pravděpodobné, že by se přiblížila jednomu procentu. Nad jedno procento zamíří pravděpodobně až v závěru letošního roku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Většina potravin dále zlevňovala

I v dubnu pokračoval pokles cen dopravy, především pohonných hmot, které se v minulém měsíci meziročně snížily o 13,9 procenta. Toto zlevňování ale postupně zmírňuje.

Z potravin oproti loňskému roku nejvíce zlevnila mouka - o 16,5 procenta. Mléko stálo meziročně o 14,3 procenta méně, cukr o 12 procent, jogurty o 11,8 procenta, vejce o 10,1 procenta, máslo o 9,7 procenta a sýry o 9,1 procenta méně.

Zdražování se dále týkalo hlavně zeleniny, která celkově stála o 8,6 procenta více. Nejvíce šly meziročně nahoru ceny brambor, a to o 45,7 procenta. Ceny ovoce, které od loňského května rostly, naopak minulý měsíc klesly, a to o 1,6 procenta.

Méně stály v dubnu i telefonické služby, které meziročně zlevnily o 0,7 procenta, a mobilní telefony. Ty byly o 10,6 procenta levnější.

Mzdy porostou rychleji než ceny

Na podobné úrovni jako v dubnu se bude růst cen podle analytiků držet i v dalších měsících. "Dubnová inflace sice svým růstem překvapila směrem nahoru, v dalších měsících však není příliš pravděpodobné, že by se přiblížila k jednomu procentu," uvádí Novák.

Cílem České národní banky přitom je, aby ceny rostly alespoň o dvě procenta. "Toho se nedočkáme dříve než v roce 2017," myslí si Novák.

"I když inflace postupně naroste, nebude natolik vysoká, aby ohrožovala reálnou finanční situaci domácností," doplňuje Dufek. Mzdy totiž podle něj kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců i vzhledem k tomu, že se firmám už několik let daří, porostou rychleji než ceny.

"Vývoj mezd za první čtvrtletí tohoto roku bude zveřejněn až na začátku června, nicméně lze předpokládat, že vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti bude tlak na jejich růst spíše zesilovat," souhlasí ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prostředí v české ekonomice tak nadále zůstává nízkoinflační. Minulý týden proto bankovní rada zmínila možnost posunutí kurzovního závazku a ještě větší oslabení koruny.

"Dle mého názoru možnost posunu kurzového závazku na slabší úroveň zůstává jen na pomyslném teoretickém seznamu a i nadále tam zůstane," říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments. Pokud by se ale přece jen centrální banka odhodlala k dalšímu zásahu do ekonomiky, sáhla by podle Jáče spíše k záporným sazbám.