Nejvíce času tráví v práci Řekové, nejméně naopak Dánové. Ukazují to údaje za rok 2015, které shromáždil statistický úřad Eurostat. 

Porovnání vychází z průzkumu mezi zaměstnanci v zemích Evropské unie, kteří pracují na plný úvazek. Do odpracovaných hodin jsou započítané i přesčasy. Naopak nezahrnuje přestávky na oběd nebo čas strávený dojížděním.

Limit lékařských přesčasů se nedodržuje. Doktoři mlčí, raději berou více peněz - čtěte ZDE

Průměrný Řek loni trávil v zaměstnání v průměru 44,5 hodiny týdně, zatímco Dánové jen 39 hodin týdně - tedy zhruba o 12,4 procenta méně. Češi jsou v žebříčku na sedmém místě. Podle průzkumu stráví v práci 41,8 hodiny týdně - což je více než Němci, Francouzi, ale také třeba Slováci.

Týdenní odpracovaná doba v EU:

Pořadí Země Týdenní průměr
1. Řecko 44,5 hod.
2. - 3. Rakousko 42,9 hod.
2. - 3. Velká Británie 42,9 hod.
4. Portugalsko 42,4 hod.
5. Kypr 42,3 hod.
6. Polsko 42,2 hod
7. Česká republika 41,8 hod.
8. - 9. Slovensko 41,6 hod.
8. - 9. Slovinsko 41,6 hod.
10. - 13. Belgie 41,4 hod.
10. - 13. Německo 41,4 hod.
10. - 13. Španělsko 41,4 hod.
10. - 13. Malta 41,4 hod.
14. Bulharsko 41,2 hod.
15. Chorvatsko 41 hod.
16. - 17. Maďarsko 40,9 hod.
16. - 17. Nizozemsko 40,9 hod.
18. - 19. Estonsko 40,8 hod.
18. - 19. Lucembursko 40,8 hod.
20. Švédsko 40,7 hod.
21. - 22. Itálie 40,6 hod.
21. - 22. Lotyšsko 40,6 hod.
23. - 25. Irsko 40,4 hod.
23. - 25. Francie 40,4 hod.
23. - 25. Rumunsko 40,4 hod.
26. Finsko 40,1 hod.
27. Litva 39,6 hod.
28. Dánsko 39 hod.

Zdroj: Eurostat

Řecko "zvítězilo" v podobném žebříčku už před rokem - tehdy s průměrnou pracovní dobou 44,2 hodiny. V rámci Evropy je na prvním místě i podle průzkumu, který sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Podle žebříčku OECD za rok 2014 stráví Řekové v práci 2042 hodin ročně, zatímco Češi jen 1776 hodin. Na opačném konci tabulky se nacházejí Němci a Nizozemci, kteří ročně odpracovali 1371, respektive 1425 hodin.

Rozhoduje efektivita i strach z nezaměstnanosti

Důvodů, proč tráví nejvíce času v práci právě Řekové, může být několik, například nízká zaměstnanost žen. Ta zde podle Eurostatu loni činila 54,9 procenta, což byl nejmenší podíl v EU. Pro srovnání, v Česku to bylo 74,8 procenta a v Německu 78 procent. Pokud přitom živí rodinu jen jeden člen, tak lze čekat, že bude zůstávat v práci déle.

Kromě toho je možné, že v zemích s vyšší nezaměstnaností lidé pracují dobrovolně přesčas, protože mají strach ze ztráty místa. V Řecku byl přitom loni bez práce každý čtvrtý obyvatel ve věku 25 až 74 let.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Příčinou delší pracovní doby ale může být i menší efektivita. To potvrzuje statistika Eurostatu, podle níž produktivita práce v Německu loni činila 126,8 procenta průměru EU, zatímco v Řecku to bylo jen 71,6 procenta průměru. "Skandinávské země patří mezi nejbohatší země na světě a je zde týdně odpracováno výrazně měně hodin než v ČR či Řecku," připomíná analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný. Ještě v roce 2003 dosahovala průměrná týdenní délka pracovní doby v Česku 43,1 hodiny.

Za postupným omezováním odpracované doby může stát například nástup mladé generace, která je v tomto směru méně ambiciózní. "Na vyšší místo svých životních priorit staví dosažení rovnováhy mezi profesním a soukromým životem," vysvětluje analytik Lukáš Kovanda. Zároveň se od devadesátých let zvyšuje kupní síla, takže na stejný "koš" výdajů podle něj stačí menší část výplaty.

Zkrácené úvazky jsou stále vzácné

Pokud bychom srovnali pracovní dobu všech zaměstnanců - tedy i těch, kteří pracují na zkrácený úvazek, tak průměrná týdenní pracovní doba Čechů bude činit 40,4 hodiny a bude pátá nejvyšší v unii.

Na takto vysokém místě Česko skončilo v žebříčku hlavně kvůli malému rozšíření zkrácených úvazků. Zatímco v celé EU je využívá pětina všech zaměstnanců, v Česku jen 5,5 procenta. "Pracující Češi tráví v zaměstnání o 3,2 hodiny více, než je průměr EU. Před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko," dodává Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu.

Nejméně hodin podle ČSÚ odpracovali lidé se základním vzděláním, loni to bylo 38,5 hodiny týdně. Vysokoškoláci pracovali 40,3 hodiny týdně a pracovníci se středním vzděláním bez maturity 40,7 hodiny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru