Možná se za 20 let můžeme v oblasti společenské odpovědnosti přiblížit státům, jako je Německo nebo Rakousko. Ale nikdy už zřejmě nedoženeme USA, kde je dárcovství ohromným fenoménem, říká bývalý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. 

Někdejší tvář největší české banky dle počtu klientů se neziskovému sektoru věnovala již v rámci svého dlouholetého působení ve skupině Erste, do níž Česká spořitelna spadá. Tuzemskou dceru vedl v letech 2011 až 2015.

Nyní se bankéř rozhodl do sociální oblasti pustit sám - stal se patronem nejstarší evropské ceny pro sociální inovace Sozial Marie. Ta každoročně ve Vídni oceňuje zajímavé nápady, které se snaží řešit společenské problémy vyskytující se ve střední a východní Evropy - nejčastěji jde o vyloučené lokality, vzdělávání nebo péči o handicapované a seniory.

Úspěch Burzy filantropie

Letos z českých projektů nejlépe dopadla Burza Filantropie, skončila celkově třetí.  A ze všech nápadů zaujala nejvíce právě i Kysilku. Burza filantropie probíhá tak, že se na jednom místě sejdou zástupci neziskového sektoru, podnikatelé a lidé z veřejné správy. Příspěvkové organizace prezentují svůj projekt a ucházejí se o přízeň donátorů. Ti mohou projekty podpořit finančními a materiálními dary nebo jinou vhodnou formou pomoci. Kysilkovým cílem je nyní projekt posunout dál. 

"Je to jednoduché, replikovatelné a podle mého názoru má projekt potenciál se rozšířit i do digitální oblasti," komentuje Kysilka, podle něhož je stále cítit velký rozdíl mezi zeměmi, které kdysi byly na východ nebo západ od železné opony. Na mysli má v tuto chvíli oblast sociální odpovědnosti.

"Za těch 40 let jsme si zvykli, že plno věcí za nás dělal stát. Třeba, že se na první pohled staral o handicapované, ve skutečnosti je ale spíš uklízel a lidé je kvůli tomu neviděli. Celá společnost v tomto ohledu zlenivěla a zpohodlněla, přestala vnímat,” uvažuje ekonom.

Podle jeho slov byla v Česku kvůli minulému režimu přerušená kontinuita mecenášství. To tady prakticky muselo v devadesátých letech růst od nuly. Dnes je podle Kysilky situace taková, že se lidé už podle něj naučili dávat více z firemních peněz a vedle toho také stále častěji sahají i do vlastní kapsy. 

Darovat se má z přesvědčení

Podle údajů platformy Byznys pro společnost celkem 56 procent firem v Česku má CSR (tedy Corporate Social Responsibility - společenská odpovědnost firem) oblast jako svou prioritu. Průměrná výše ročních firemních darů na jednoho přepočteného zaměstnance v tuzemsku dosahuje 8 689 korun. V západních státech je však průměrný příspěvek téměř dvojnásobný.

"Není povinnost společnosti vracet peníze. Pokud lidé platí daně, tak věřte tomu, že to stát dává i na sociální oblast. Správné je, aby lidé darovali z vlastního přesvědčení,” uvádí Kysilka.

Kysilka v devadesátých letech pracoval jako viceguvernér České národní banky, kterou krátce jako pověřený guvernér i vedl. Řídil zde také rozdělení československé měny v roce 1993. Jako expert Mezinárodního měnového fondu se ve druhé polovině 90. let podílel na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí.

Poslední dobou se Kysilkovy aktivity stále více rozkročují. Dnes mimo jiné sedí v dozorčích radách Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), České exportní banky (ČEB) nebo ve správní radě nadačního fondu Bohemian Heritage Fund. Nad otázkou, jestli také uvažuje o politice, se pouze pousměje.

"Stále dostávám nabídky, ale nepřemýšlím o tom, že bych aktivně dělal politika. Je to něco proti mé povaze, utlouklo by mě to,” tvrdí. Navíc se toho podle něj prý nyní v politice příliš neděje - v době, kdy ekonomika roste a výběr daní se zvyšuje.

Související