Uprostřed pouště ve Spojených arabských emirátech vyrůstá nejčistší město planety bez odpadu a s nulovou uhlíkovou stopou. Masdar City bude pohánět sluneční energie, místo aut se jeho obyvatelé budou dopravovat samořiditelnými kapslemi, veškerá použitá voda se bude recyklovat a odpad bude sloužit k výrobě energie.

O tom, jak i z dalších měst vytvořit "chytrá" a udržitelná místa pro život, přijel do Prahy diskutovat jeden z autorů návrhu Masdaru Nielsen Rodrigues. Vystoupil na konferenci Smart World, kterou uspořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci se společnostmi MasterCard, Siemens, Česká spořitelna a Monet Plus.

Město Masdar se paradoxně staví v zemi, která kvůli těžbě ropy a masivní výstavbě patří k největším producentům skleníkových plynů na světě. Jeho výstavba začala v roce 2008 poblíž letiště Abú Dhabi a dokončena by měla být do roku 2030.

"Je to sice supermoderní projekt, ale návrh vychází ze znalostí tradiční arabské architektury. Před pouštní výhní město budou chránit zdi. Budovy budou umístěny blízko u sebe, aby v parném létě poskytovaly chodcům stín. Chlazení zajistí větrné věže, které nasávají vzduch, ochladí jej v šachtě a do ulic města vypouštějí příjemný vánek," popsal Rodrigues.

Inspirace vesmírem

Svou vizi měst budoucnosti na konferenci představil i vesmírný architekt a šéf firmy XTEND Design London Tomáš Rousek. "Budou vznikat dvoupatrová města s parky na střechách plná zelených domů zasazených do terénu. Díky technologiím jako robotika či nanotechnologie ale existuje řada chytrých staveb už dnes. V Číně se například staví domy pomocí 3D tisku. Ve Švýcarsku zase jezdí samořídící autobusy a budovy se osazují solárními panely, které jsou průhledné nebo vypadají jako obklady a nenarušují vzhled domu," zmínil Rousek.

Pozemské stavby podle něj můžou čerpat inspiraci i z vesmírné architektury, která musí počítat s extrémními podmínkami a být energeticky soběstačná. Sám Rousek se ve spolupráci s NASA podílel například na návrhu vesmírné lodě a s Elonem Muskem domlouval spolupráci na projektování staveb pro plánovanou kolonii na Marsu.

"Zatím ale většina mých klientů pochází ze Země. Jen jednou se mi ozvali z Marsu. Ale pak jsem byl zklamaný, když jsem zjistit, že akorát chtějí navrhnout kanceláře pro výrobce čokoládových tyčinek," vtipkoval ve své přednášce.

Nabíječky pro bezdomovce

O své zkušenosti s konceptem chytrých měst se na konferenci podělil i Frans-Anton Vermast, který spolupracoval na proměně Amsterdamu v jedno z prvních inteligentních měst na světě. Nizozemská metropole využívá sdílení kol, aut i parkovacích míst. Ve městě najdete nabíjecí stanice pro elektromobily, pouliční osvětlení, které reguluje svou intenzitu na základě vytíženosti ulic, a řadu dalších vychytávek.

"Když jsme s projektem v roce 2008 začínali, soustředili jsme se hlavně na snížení emisí a udržitelný rozvoj. Postupně jsme ale zjistili, že nejdůležitější je, aby obyvatelé města byli šťastní a spokojení. Zeptali jsme se jich proto, jak můžeme jejich život zlepšit," uvedl Vermast.

Dotazování se zúčastnilo na osm tisíc lidí z řad běžných občanů i firem. Podněty ale vzešly například i od lidí bez domova. "Nemají sice fyzickou adresu, nicméně 80 procent z nich vlastní mobil. Chyběla jim ale možnost, jak si telefon nabít. Vybavili jsme proto tramvajové zastávky nabíjecími USB konektory, které můžou využít třeba i turisté," přiblížil Vermast.

Mezi chytrá města se řadí také Tel Aviv či Barcelona a inteligentní předměstí vyrůstá i v rakouské metropoli. "Ve Vídni se staví nová čtvrť Seestadt neboli Jezerní město. Jsou tam chytré budovy, dopravní systémy i komunikace. Od počátku je tento projekt stavěn tak, aby byl energeticky soběstačný," vylíčil Marcel Babczynski ze společnosti Erste Group Bank, který na konferenci představil projekt Chytré město České spořitelny.

Banka se v rámci tohoto programu snaží přenášet inspiraci ze zahraničí i do českého prostředí a radí městům, jak si vybrat inovační projekty, jak je realizovat a navrhuje jim konkrétní možnosti financování. Praze například pomáhá s projektem na sdílení kol.

Městské e-shopy

Byznysovou příležitost v oblasti chytrých měst se rozhodla využít i společnost MasterCard, která pro obce vyvíjí inteligentní platební řešení. Například v Plzni si díky této spolupráci mohou cestující koupit jízdenku bezkontaktní platební kartou ve všech vozech městské hromadné dopravy a řešení postupně začala zavádět i další města.

"Zajímavou myšlenkou jsou také městské e-shopy. Snahou je vytvořit jednotný portál pro občana, kde by měl účet a mohl zaplatit všechny poplatky na jednom místě, aniž by musel jít na úřad. S jednou benzinovou stanicí zase vymýšlíme systém, jak natankovat pomocí mobilu. Naskenováním QR kódu byste si odemkli stojan, zaplatili z předplaceného účtu a jeli dál," uvedl Martin Dolejš, který má v MasterCard na starosti rozvoj obchodních příležitostí.

Přispět k udržitelnému rozvoji měst chce i firma Siemens, která se zabývá řešeními pro chytré budovy.

"Vytvořili jsme platformu, která dokáže propojit všechny technologie v budově od vytápění a klimatizace přes bezpečnostní a požární systémy až po osvětlení a žaluzie. To umožňuje chytré řízení domu a úspory energetické i finanční," přiblížil Milan Ceeh ze společnosti Siemens, který má na starosti portfolio služeb v oblasti stavebních technologií.

Systém mimo jiné sleduje meteorologickou předpověď, otáčení Slunce i pohyb mraků a podle toho nastavuje osvětlení i žaluzie. Dokáže také propojit dvě budovy, které tak mohou efektivně navzájem sdílet energie. Podle Ceeha by měl firmám pomoci splnit požadavky zákon o úsporách energií, který vychází z evropské směrnice. Od roku 2020 bude možné stavět jen budovy s téměř nulovou spotřebou energií a od ledna letošního roku se už takto musí stavět velké veřejné budovy.

Související