Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. V prvním rychlém odhadu to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Poté co byla v březnu inflace přesně na nule, se tak v dubnu země platící eurem vrátily do deflace.

Podobnou situaci zaznamenali letos statistici už v únoru. Také tehdy ceny klesly o 0,2 procenta.

Vliv na propad cen měly ceny energií, které podle Eurostatu v dubnu v meziročním srovnání poklesly o 8,6 procenta. Největší nárůst naopak zaznamenaly ceny služeb, které ale v dubnu vzrostly o jedno procento, což je méně než březnových 1,4 procenta. Stabilní nárůst o 0,8 procenta zaznamenaly ceny jídla, alkoholu a tabákových výrobků.

Eurozóna tak nyní spadla do deflace už podruhé od loňského září.

Evropská centrální banka (ECB) se v březnu rozhodla podpořit inflaci i hospodářský růst v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru. Dlouhodobým cílem ECB je návrat míry inflace ke dvěma procentům.

Předpokládá se ale, že inflace se ani během příštích tří let na cílovou úroveň ECB nedostane. Přetrvávající nízké cenové tlaky podle analytiků signalizují, že centrální banka bude muset nadále držet úrokové sazby na mimořádně nízké úrovni a ponechat si otevřené dveře pro další stimulační opatření.

Základní úroková sazba ECB je nyní na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba je dokonce záporná, takže finanční ústavy musí za peníze uložené u centrální banky platit. ECB se pomocí nízkých úroků snaží podpořit poskytování půjček podnikům a spotřebitelům a tím i celou ekonomiku.

Růst HDP eurozóny se za první čtvrtletí zdvojnásobil

Hrubý domácí produkt eurozóny se v prvním čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo růstu se tak zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. V celé Evropské unii hospodářský růst zrychlil na 0,5 procenta z 0,4 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí.