Podnikatelé si často stěžují na administrativní povinnosti, které jim ztěžují práci. Taková opatření pravidelně hledá i anketa Absurdita roku. Letos se do nominací dostalo například dobrovolné přihlášení k DPH, v rámci kterého úředníci vyžadují řadu soukromých informací, nebo nutnost cizinců dokládat osobní vazby, pokud chtějí české řidičské oprávnění.

Loňský ročník ankety "vyhrál" požadavek úřadů práce. Ty sice poskytují podporu firmám, které zaměstnávají nadpoloviční počet pracovníků se zdravotním postižením, ale vyžadují přitom vyplnit řadu informací, které ale dávno mají. Firma například musí doložit, kolik prostředků jí úřad již vyplatil, či jaké smlouvy má společnost s úřadem uzavřeny.

Cenu Absurdita roku vyhlašují Hospodářské noviny v rámci soutěží Vodafone Firma roku 2016 a Česká spořitelna Živnostník roku 2016. O jejím vítězi rozhoduje veřejnost v hlasování, které končí 30.4. Níže přinášíme přehled nominovaných absurdit.


peníze, koruna

Dobrovolné přihlášení k DPH jako administrativní past

Zatímco pro některé podnikatele je registrace k dani z přidané hodnoty (DPH) povinná, jiní se mohou registrovat dobrovolně. Začátkem roku 2015 se ale z této formality stala napínavá kovbojka. V duchu ochrany státního rozpočtu před daňovými podvody vyžadují úředníci informace, které narušují osobní práva žadatelů, například smlouvu s bankou nebo podrobný podnikatelský plán žadatele.

Požadavky navíc nejsou nikterak standardizované, což v praxi znamená, že každý finanční úřad může požadovat něco jiného. Podnikatelé ovšem nemají příliš možností, jak se bránit. Zákon totiž neuvádí, jaké materiály smí finanční úřady od subjektu dobrovolné registrace požadovat.


Potravinářský zdravotní průkaz - nutnost nebo fraška?

Úprava zákona č. 258/2000 Sb. zahrnuje povinnost získání "Potravinářského zdravotního průkazu", který občan obdrží po vyšetření obvodním lékařem. Vyšetření spočívá v uhrazení poplatku a v lepším případě, alespoň v banální prohlídce. Vydává se i na dobu neomezenou a jeho funkce pak spočívá už jen v jeho předkládání kontrolním orgánům. Je ke zvážení, jestli tato povinnost plní očekávání záměru tohoto opatření. Držitel průkazu s neomezenou platností totiž celé roky nemusí na žádné kontrolní vyšetření.


PET lahve - ilustrační foto.Vratné zálohované obaly jako zásah státu do tržních vztahů

Typickým příkladem nepřiměřeného zasahování státu do tržních vztahů a přenášení svých ekologických zájmů na obchodníky je zákon o vratných zálohovaných obalech (dále jen VZO). Prodejci, kteří provozují prodejny nad 200m2 a prodávají nápoje v jiných než VZO mají za povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje na trhu dostupné.

Současný trend je však opačný, takže pokud chce prodejce zákonu vyhovět bude tak dělat za cenu ekonomických ztrát. Stát chce tímto nařízením ekologicky vychovávat, ale cílí na špatnou skupinu. Prodejci lahve nevyrábí, a tedy nic nezmění. A hlavně nemohou za to, že stát nemá jasně nastavenou politiku a nařízeními se snaží přenášet odpovědnost na ostatní.


Chcete řídit auto během služební cesty? Běžný řidičský průkaz nestačí

Zaplacení autoškoly, absolvování zkoušky a obdržení řidičského průkazu. Myslíte si, že máte navždy vyhráno? Opak je pravdou. Pokud začnete vykonávat závislou činnost, musíte být za poplatek nově proškoleni. Povinnost zúčastnit se školení řidičů a ověření jejich znalostí vyplývající ze zákona č.262/2006 Sb. (Zákoník práce), se týká všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí vozidlo.

Proč je toto nařízení absurdní? Například proto, že v případě tohoto školení se zákoník práce z hlediska obsahu, rozsahu a ověření znalostí neodvolává na žádný jiný předpis, podle něhož by mělo být školení prováděno. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jak znalosti, dovednosti a zkušenosti ověří. Nikdo si jistě nemaluje představu zaměstnavatele, který každý rok platí svým zaměstnancům řádné přeškolení a dokáže si představit, jak toto ověřování funguje. Proč toto nařízení tedy existuje, když není nijak ověřitelné a není kontrolována ani správnost jeho provádění?


jarvis_5660a0cde4b0e3b3b2b1f906.jpegKontrolní hlášení DPH aneb nový pomocník byrokracie

Od 1. ledna 2016 musí všichni plátci DPH podávat každý měsíc (fyzické osoby - kvartální plátci kvartálně) tzv. kontrolní hlášení, což je speciální "daňové tvrzení", které ale nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení. Podává se pouze elektronickou cestou (přes datovou schránku) a kdo jej nepošle, dostane pokutu.

Jaký je skutečný význam kontrolního hlášení, když spolu s daňovým přiznáním k DPH, obě řeší stejnou věc a jedno druhým nelze nahradit? Vláda se zavázala bojovat proti velkým daňovým únikům, místo toho ale míří na menší daňové poplatníky. Tato zbytečná byrokratická zátěž komplikuje život především živnostníkům a malým firmám, tedy rozhodně ne pachatelům tzv. karuselových podvodů, na které má novela údajně mířit.


Cizinec za volantem? Musí doložit osobní vazby k České republice

Dle zákona č. 361/2000 Sb. musí cizinci žádající v České republice o řidičské oprávnění prokázat, že mají v České republice obvyklé bydliště (tj. že mají k České Republice osobní vztahy). Osobními vztahy se rozumí zejména soužití ve společné domácnosti či rodinné vazby. Zákon toto ustanovení však blíže nespecifikuje. Záleží na diskreci českých úředníků, zda tuto podmínku budou považovat za dostatečně prokázanou či nikoli.

V souvislosti s tímto byla již zamítnuta například žádost slovenské státní příslušnice trvale žijící a pracující v České republice, protože dostatečně neprokázala, že skutečně žije se svým manželem. Úředníka neobměkčilo ani dodání potvrzení zaměstnavatele o tom, že je dotyčná u něj zaměstnána, evidenční listy důchodového pojištění a ani oddací list.


Peníze - Ilustrační fotoNemožnost dlužníka zjistit informace o svých pohledávkách

Účinky vůči dlužníkovi ze zastavené pohledávky nastávají, až je mu zástavní dlužník oznámí nebo zástavní věřitel prokáže. Toto ovšem podle § 1335 odst. 2 zákona č. 89/2012 neplatí v případě, že si strany sjednaly mezi sebou zápis zástavního práva do rejstříku zástav. Rejstřík zástav ale není veřejný seznam a tak se může stát, že zastavená pohledávka bude mít vůči dlužníkovi účinky, ačkoliv ten se to ani nedozví.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru