Některé typy výrobků z kategorie "wearables" (tzv. nositelné elektroniky) si na úspěch musí teprve počkat. Chytré hodinky se prosazují výrazně rychleji než například brýle. Spotřebitelé mají zájem sledovat vlastní zdravotní stav, naopak rozšířená (augmentovaná) realita zatím tolik netáhne.

Nositelná elektronika už podle před pár dny vydané prognózy analytiků společnosti IDC získala na trhu pevné místo a příslušných zařízení se v roce 2019 má prodat přes 200 milionů kusů. Letos si lidé těchto zařízení koupí 110 milionů, což odpovídá meziročnímu nárůstu 37 %, a i pro následující roky má platit dvouciferná dynamika.

Zákazníci přijali zejména ideu chytrých hodinek (respektive "náramků") - těch se letos má prodat až 100 milionů kusů, tedy více než 90 % z celého trhu wearables. V blízké budoucnosti se začne ve velkém využívat i nositelná elektronika v podobě zařízení integrovaných do oblečení nebo chytrých brýlí, ale ještě v roce 2020 mají podle IDC hlavní trh představovat chytré hodinky.

-28 %

Tržby z prodejů externích úložišť podle IDC ve 4Q 2015 meziročně poklesly o 7,5 % na 2,08 mld. dolarů. Podíly lídrů trhu (EMC a IBM) se součtem propadly o 28,1 %.

Záleží ovšem i na tom, jak si kategorii chytrých hodinek vymezíme. Apple Watch ani zařízení se systémem Android totiž nejsou zdaleka jedinými hráči, mají dnes dohromady jen asi čtvrtinu trhu.
Analytici z IDC do této skupiny řadí i jiné výrobky schopné sledovat zdravotní stav, sportovní výkony nebo spánek, v těchto případech nejde ale o "klasický operační systém" (na rozdíl od WatchOS nebo Android Wear), do něhož by uživatel mohl přidávat další aplikace. Apple a Google si na tomto trhu konkurují nejen vzájemně, ale hlavně s výrobci hodinek klasických, kteří do svých produktů přidávají funkce jednotlivě.

IDC odhaduje, že v roce 2020 bude podíl WatchOS a Android Wear přibližně srovnatelný (kolem 35 %), z plnohodnotných OS budou následovat RTOS a Tizen. Jenže i tehdy budou plnohodnotné OS běžet jen asi na třetině chytrých hodinek.

Studie společnosti Accenture, provedená převážně ve vyspělých zemích, uvádí, že dnes 21 % respondentů používá nositelnou elektroniku ke sledování svého zdravotního stavu. Pokud připočítáme i "zdravotní aplikace" pro mobilní telefony, pak tento podíl vzroste na 33 %.

Pacienti i lékaři se většinou domnívají, že změny jsou pozitivní a jde o způsob, jak se lidé mohou aktivněji zajímat a starat o své zdraví; je přitom zajímavé, že lidé tato data ochotně sdílejí (90 %) se svým lékařem, i když už podstatně menší množství (31 %) by bylo ochotno je poskytnout svému zaměstnavateli. Souvisejícím trendem ve vyspělých ekonomikách je dále větší zájem o on-line konzultace namísto návštěv ordinace.

 

Článek byl publikován v ICT revue 3/2016.

Související