Vystoupení Velké Británie z EU by mohlo v případě nejhoršího možného scénáře připravit Česko o 38 miliard korun z evropských fondů. Současně by úplný výpadek vzájemného obchodu a služeb mohl snížit růst ekonomiky o 1,9 procentního bodu. Vyplývá to ze studie analytiků Komerční banky (KB). Podle nich je ovšem takový scénář, který počítá s úplným přetrháním obchodních vazeb a zastavením plateb Británie do rozpočtu EU, málo pravděpodobný.

Britská vláda vyhlásila na 23. června referendum o setrvání země v EU. Pokud by Britové hlasovali pro vystoupení, tzv. brexit, změna by nenastala ihned. Podle analytiků KB by šlo kvůli pravidlům EU o dlouhodobý proces trvající minimálně dva roky. Během té doby by pro Británii platila stejná pravidla jako dosud, pouze by se nemohla účastnit jednání Rady ministrů a Evropské rady.

Měřeno objemem vzájemného obchodu je Británie pro Česko devátým nejdůležitějším partnerem. "Pokud by se tedy v nejhorším možném scénáři koncentroval úplný výpadek ze vzájemného obchodu zboží a služeb, mělo by to potenciál snížit růst HDP o 1,9 procentního bodu. Na druhou stranu podle nás tento scénář disponuje pouze marginální pravděpodobností," uvedli analytici banky. Narušení vzájemných obchodních vztahů spíš nečekají, členské státy EU totiž představují polovinu obchodní výměny Británie.

V případě evropských fondů počítá nejhorší scénář analýzy se zastavením všech plateb Velké Británie do rozpočtu EU. Pokud by Británie přestala přispívat do evropského rozpočtu v roce 2017, unie by do roku 2020 přišla o 65 miliard eur. Objem fondů EU by se tak snížil o 27 miliard eur.

Objem peněz určených pro ČR v aktuálním období je 24,2 miliardy eur (654 miliard korun). "Tato částka by se při výpadku peněz z Británie mohla snížit zhruba o šest procent, a Česko by tak v letech 2017 až 2020 mohlo přijít o 38 miliard korun, což je ročně méně než 9,5 miliardy korun," uvedli analytici KB. To je z hlediska rozpočtu 0,8 procenta celkových příjmů. "Přímý vliv brexitu na čerpání evropských fondů by tak byl zanedbatelný," dodali.

Brexit by ovšem podle analytiků KB ovlivnil českou ekonomiku i přes zpomalení růstu eurozóny. Podle odhadů by růst HDP eurozóny zpomalil o 0,15 až 0,25 procentního bodu po dobu deseti let. To by ovlivnilo i výkon české ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti a inflace. Inflace v Česku by tak podle KB mohla zpomalit o 0,4 procentního bodu.

Odhady ekonomů a institucí zatím počítají s růstem české ekonomiky v následujících letech kolem 2,5 procenta a s průměrnou inflací pod dvěma procenty.