Žádné černé díry. Státní nemocnice hospodaří velmi dobře, ale obracejí každou korunu, tvrdí Němeček

Státní nemocnice hospodaří efektivně a jsou v plusu, oznámil za přítomnosti ředitelů řady českých zdravotnických zařízení ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Pokračuje tak nátlak sociálních demokratů na ministra financí Andreje Babiše (ANO), který odmítá zdravotnictví přidat peníze a argumentuje tím, že se v českých nemocnicích plýtvá. Už ve středu Němečkův stranický šéf a premiér Bohuslav Sobotka podpořil požadavek odborů a lékařské komory na navýšení výdajů na zdravotnictví o 10 procent.

Němeček se ke zdravotníkům připojil už v polovině března a spolu s nimi žádá o 10 miliard navíc nejen v příštím roce, ale i ve dvou letech následujících. Vládě už proto předložil návrh na navýšení platby za státní pojištěnce. "Představy o platovém růstu, které vyjadřují odbory, ministerstvo a premiér, jsou shodné. Nás teď čeká samozřejmě politická bitva ve vládě o navýšení plateb za státní pojištěnce," řekl Němeček.

Odbory a lékařská komora opakovaně upozorňují na to, že nemocnicím chybí personál v takové míře, že některé už musí rušit lůžka a zavírat oddělení. Sobotka i Němeček souhlasí s odbory, komorou i vedením nemocnic v tom, že české zdravotnictví je podfinancované. Podíl zdravotnictví na hrubém domácím produktu rok od roku klesá a v Evropské unii patří k nejnižším.

"Jestli se budeme bavit o tom, abychom udrželi stávající kvalitu, provoz, počet zaměstnanců a platy, tak to managementy nemocnic s těmi penězi, které mají, asi zvládnou. Byť ne úplně jednoduše. Pokud budeme chtít, aby personálu byl dostatek pro optimální provoz, aby platy stoupaly a lidé neodcházeli, aby se rozšiřovaly možnosti dalších léčebných metod, samozřejmě ty finance stačit nebudou," řekl Němeček.

Oceňuje zejména hospodaření státních nemocnic, které podle něj s financemi nakládají efektivně a zvyšují platy personálu na maximum svých možností – meziročně v průměru o šest procent. "Zatímco v roce 2013 byly náklady vyšší než příjmy, potom se situace obrátila," uvedl ministerský náměstek pro ekonomiku a přímo řízené organizace Petr Landa s tím, že za rok 2015 byly celkové výnosy stáních nemocnic 64,4 miliardy a náklady byly o půl miliardy nižší. Celkem tak nemocnice skončily v plusu 544 milionů korun.

Plusovou bilancí se na Němečkově tiskové konferenci pochlubily i nemocnice na jihu Čech. "I když jsou akciovými společnostmi, tak veškerý svůj zisk vrací zpátky do provozu. Nejenom do přístrojů, staveb a zlepšování kvality péče, ale zejména i do zaměstnanců," uvedl ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš, který je zároveň členem představenstva osmičlenné skupiny Jihočeské nemocnice.

Podobně jako Čarvaš mluvil například i ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek. Všichni ředitelé se ale shodli, že šetřit se nedá donekonečna, zopakovali, že do českých nemocnic plyne málo peněz, a odmítli Babišovo přirovnání zdravotnictví k černé díře na peníze.

"Od všech ředitelů tady zaznělo, že vnitřní rezervy jsou vyčerpány, že dnes nemocnice dvakrát obracejí každou korunu, než ji vydají, a shodli jsme se na tom, že je třeba pomoct zajistit dostatek zdravotnického personálu, velmi výrazně lépe ho zaplatit," shrnul ministr Němeček.

Babiš ale minulý týden v dopisu lékařské komoře upozornil na to, že výdaje na zdravotnictví mezi lety 2013 a 2016 stouply o 29 miliard. Hospodaření nemocnic je podle něj neprůhledné, například v oblasti nákupů zdravotnického materiálu. "Nikdy jsem například nezaznamenal podporu návrhům na centrální, respektive sdružené nákupy ve zdravotnictví, které jsou jasným trendem v Evropě, ovšem v České republice spíše hledáme důvody, proč podobný systém nelze zavést," vyčetl Babiš prezidentu lékařské komory Milanu Kubkovi.

Resort má podle Babiše obrovské rezervy v řízení. "Myslím si, že ani není řízeno," řekl s výtkou k Němečkovi. Přístrojovou komisi na ministerstvu, která schvaluje nákupy drahé techniky do nemocnic, označil na nefunkční. Zkritizoval i to, že stále není dotažen projekt DRG, který by zajistil, aby nemocnice dostávaly za stejnou léčbu stejné peníze.

Čtrnáct zařízení dosáhlo vloni kladného výsledku přes půl miliardy korun. Ročně spotřebuje celá nemocniční péče 150 až 160 miliard, největší díl tvoří mzdové náklady, které mezi lety 2013 a 2015 stouply u přímo řízených nemocnic ze 41 na 44 procent. 

Ze čtrnácti státních zařízení zvýšily platy zaměstnancům nejvíce čtyři pražská zařízení, a to Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice Na Homolce a Institut klinické a experimentální medicíny. Platy zde vzrostly o devět procent. Z mimopražských pak nejvíce Masarykův onkologický ústav Brno a Fakultní nemocnice Olomouc, a to o sedm procent.