S trochou nadsázky by se dalo říct, že šéf v roce 2016 potřebuje kromě pevných nervů hlavně dvě základní schopnosti – zvládnout restrukturalizovat firmu, a to i několikrát po sobě, a šetřit. Taková je realita současného světa velkých firem, na niž nedávno upozornila rakouská personální kancelář Amrop pro střední a východní Evropu.

"Mluvíme ročně s dvaceti tisíci manažery, pro něž hledáme uplatnění. Možná mají místo, ale šedesát procent z nich je nešťastných," uvedl Guenther Tengel, řídící partner kanceláře pro střední a východní Evropu.

Velké firmy procházejí od roku 2008, kdy propukla finanční krize, obrovskou změnou. Ta zatím neustává a do Česka doráží tento efekt postupně. Firmy se stále snaží spíše šetřit než utrácet a moc koncentrují ve svých centrálách v USA nebo na pobočkách ve větších zemích světa. To dopadá na české šéfy, jejichž pravomoci se smrskávají. "Poslední roky jen vyhazuji a škrtám," slyšíte ze všech stran.

V Česku jsou desítky, možná stovky manažerů, kteří se po revoluci dostali rychle k velkým řídícím funkcím. Od té doby byli zvyklí i dvacet let pouze šéfovat. Jenže dnes jsou z nich jen částice takzvaného maticového systému, který korporátní svět vystavěl.

baner 640x100 pukus2 2

"Začne to tím, že vám seberou marketing. Reklamy a kampaně se dělají jinde. Pak máte reportovat čísla, podle nichž jste sice hodnocený vy i celá česká pobočka, v reálu už si ale ani rozpočet nevytváříte tady v Česku," říká jeden z bývalých šéfů velké firmy.

Ne každý to ustojí. V Čechách proto v posledních letech přibývá nejvyšších manažerů, kteří to ve firmách "balí". Odcházejí alespoň na čas. Začínají koučovat, podnikat, investovat nebo čekají, až přijde skutečně "top" práce.

Šéfovali dlouho, ale teď ve středních letech se cítí na to, že by mohli ještě něco sami vybudovat. "Tím, jak v Česku probíhala privatizace, je vše vlastněné ze zahraničí. Zajímavé pozice jsou venku. Ale ještě je prostor, aby to bylo jiné. Ta místa mohou vyrůst také z Česka. Předpokladem je, že z Česka vyroste co nejvíc zajímavých firem," říká Lubor Žalman, bývalý šéf Raiffeisenbank. Ten se s bankou rozešel na konci roku 2012 a rozjel své poradenské seskupení EnCor a zainvestoval do společnosti Fincentrum.

Čím teď on a další manažeři, kteří ho následovali teprve nedávno, procházejí a jak se jim v jejich počínání daří, budeme sledovat následujících 11 týdnů na stránkách HN a webu IHNED.cz.


Jak reagují manažeři na odchodu? Čtěte zde.

Skok ze zlaté klece. První generace českých šéfů kvůli krizi končí a hledá si nové uplatnění Čtěte zde.

Zkušení manažeři radí, jak se vyrovnat se změnou kariéry. Důležité je mít strategii a nebát se chyb Čtěte zde.

Životnost šéfů klesá, přesto se ve světě najdou vytrvalci Čtěte zde.